V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Nyní však byly výsledky velice odlišné výsledků
před poruchou: namísto spojité změny intenzity rozptýlených elektronů úhlem,
pozorovali Davisson Germer zřetelná maxima minima, jejichž poloha závisela
na energii elektronů! Typické polární grafy elektronové hustoty uvedeném případě
jsou obr. 4. této proceduře vrátili badatelé terčík do
aparatury znovu zahájili měření. 4.
elektronové dělo
O br.5.
Uprostřed jejich práce však došlo poruše, při níž vnikl aparatury vzduch
a oxidoval kovový povrch. roce 1927 prokázali Davisson Germer USA Thomson Anglii
nezávisle sobě správnost Broglieho hypotézy tím, objevili difrakci elektronů
při rozptylu krystalech vhodně uspořádanými atomy.5 Difrakce částic
Projevem vlnové povahy, jenž nemá obdoby chování newtonovských částic, je
difrakce.
Davisson Germer studovali rozptyl elektronů pevné látce použitím
aparatury schematicky znázorněné obr. 4.
Tady nás hned napadnou dvě otázky: jaká příčina tohoto nového jevu proč
se neobjevil před vypálením niklového terčíku?
De Broglieho hypotéza navrhuje interpretaci, podle níž elektrony rozptylují
na terčíku zcela obdobně, jako rozptylovaly paprsky Braggovým odrazem od
100
. Budeme zabývat poku
sem Davissonovým Germerovým, protože přímější interpretaci.Vlnové vlastnosti částic
4. Klasická fyzika předpovídá, že
rozptýlené elektrony budou odletovat všech směrech jen nevýraznou závislostí
intenzity úhlu rozptylu ještě menší závislostí energii primárních elektronů. účelem omezení obsahu kysličníku čistém niklu byl
terčík vypálen vysokoteplotní peci.
S použitím niklu jako terče Davisson Germer tyto předpovědi ověřili. Energii elektronů primárním svazku,
jeho úhel dopadu terč polohu detektoru lze měnit.6; grafické znázornění provedeno tak, intenzita při každém
úhlu úměrná vzdálenosti křivky při tomto úhlu bodu rozptylu.5 Davissonův-Germerův pokus
