V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
4. Počet fluktuací amplitudy vteřinu přitom
rovná rozdílu obou původních kmitočtů. Jestliže kmitočty původních tónů byly
řekněme 440 442 Hz, uslyšíme flluktuující tón kmitočtu 441 dvěma maximy
hlasitosti vteřinu, které nazývají rázy. Generují-li se
současně dvě zvukové vlny stejnou amplitudou, ale poněkud různými kmitočty,
slyšíme tón kmitočtem, který průměrem dvou původních kmitočtů, periodicky
se zeslabující zesilující amplitudou.3, kde vytvářející vlny mají amplitudy, jež mění pravděpodobností
výskytu tělesa.
Vlnové klubko tak lze matematicky popsat pomocí řady jednotlivých vln
poněkud lišících vlnovou délkou, jejichž vzájemnou interferencí vzniká proměnná
97
.4.
Známým příkladem, jak vznikají vlnová klubka, jsou rázy.4. Vznik rázů ilustruje obr.4
popisuje nekonečnou řadu vln stejnou amplitudou Místo toho očekáváme,
že vlnové reprezentaci pohybujícího tělesa mělo odpovídat vlnové klubko
jako obr, 4
