Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 94 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlnové klubko tak lze matematicky popsat pomocí řady jednotlivých vln poněkud lišících vlnovou délkou, jejichž vzájemnou interferencí vzniká proměnná 97 . 4. Jestliže kmitočty původních tónů byly řekněme 440 442 Hz, uslyšíme flluktuující tón kmitočtu 441 dvěma maximy hlasitosti vteřinu, které nazývají rázy.3, kde vytvářející vlny mají amplitudy, jež mění pravděpodobností výskytu tělesa. Vznik rázů ilustruje obr.4. Počet fluktuací amplitudy vteřinu přitom rovná rozdílu obou původních kmitočtů. Generují-li se současně dvě zvukové vlny stejnou amplitudou, ale poněkud různými kmitočty, slyšíme tón kmitočtem, který průměrem dvou původních kmitočtů, periodicky se zeslabující zesilující amplitudou.4 popisuje nekonečnou řadu vln stejnou amplitudou Místo toho očekáváme, že vlnové reprezentaci pohybujícího tělesa mělo odpovídat vlnové klubko jako obr, 4.4. Známým příkladem, jak vznikají vlnová klubka, jsou rázy