V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
6 schéma rentgenové lampy. Katoda žhavená vláknem, jímž
prochází elektrický proud, dodává hojném počtu elektrony prostřednictvím termo-
emise.
Trubice lampy vzduchoprázdná, aby umožnil nerušený průchod elektronů
k terčíku.4. Jako ideální tomuto účelu ukazovaly difrakční pokusy, ale jak víme fyzikální
optiky, uspokojivým výsledkům zapotřebí, aby vzdálenost mezi sousedními
vrypy difrakční mřížky byla řádově rovna vlnové délce světla, mřížky nelze technicky
provést tak malými vzdálenostmi, jak vyžadují paprsky roce 1912 však Max
von Laue uvědomil, vlnové délky předpokládané pro paprsky jsou přibližně téhož
O br.
Na obr.
74
. Čelní plocha terčíku vůči elektronovému
svazku pod jistým úhlem paprsky vyletující terče tak procházejí stěnou lampy.Částicové vlastnosti vln
V roce 1912 byla vynalezena metoda skutečné měření vlnové délky paprsků
X.7 Rentgenová spektra wolframu
Q Při různých urychlujících potenciálech.
VLNOVÁ DÉLKA, A
řádu jako vzdálenost mezi sousedními atomy krystalech, která činí asi Navrhl
proto použít difrakci paprsků krystalů, jejich pravidelnou krystalovou mříží
v roli trojrozměrné difrakční mřížky. 3. Příslušné experimenty byly provedeny násle
dujícím roce úspěšně prokázaly vlnovou povahu paprsků Při těchto pokusech
byly stanoveny vlnové délky 1,3 10-11 4,8 10-11 (0,13 0,48 Á),
cožje desettisíckrát méně než viditelného světla, což tedy představuje kvanta záření
s 104krát větší energií. 3. 3. Difrakci paprsků budeme zabývat odst.
Pro účely klasifikace dnes elektromagnetické záření vlnovými délkami
přibližně rozsahu 10-11 10~8 (0,1 100 označuje jako paprsky X
(rentgenové záření). Vysoký potenciálový rozdíl udržovaný mezi katodou kovovým terčem,
elektrony urychluje směrem terčík
