V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Spolu se
speciální teorií relativity dualita vln částic základem pro pochopení moderní
fyziky této knize skutečnosti jen několik málo úvah, které nevyužívají těchto
základních principů.1 ilustruje aparaturu, jež byla použita při přesnějším provedení těchto
pokusů.KAPITOLA
Částicové vlastnosti vln
V běžné praxi nejsou pojmy částice vlny nikterak záhadné nejednoznačné. Uvidíme však, existuje množství
důkazů prospěch interpretace pohybujícího elektronu jako vlnění, ale neméně
tolik argumentů prospěch interpretace takového elektronu jako částice.1 Fotoelektrický jev
Na sklonku devatenáctého století mnoho experimentů ukázalo, při dopadu světla
s dostatečně vysokým kmitočtem povrch kovu jsou něho emitovány elektrony
(s výjimkou alkalických kovů vždy zapotřebí ultrafialových paprsků). 3. Elektrony považujeme částice, protože
mají náboj hmotu chovají podle zákonů částicové mechaniky takových zná
mých zařízeních, jako televizní obrazovka.
3. Nakonec, když dosáhne
65
. Některé fotoelektronů vyletujících ozařovaného povrchu anody mají
dostatek energie, aby dosáhly katodu přes svou zápornou polaritu; tyto elektrony
tvoří proud, měřený ampérmetrem obvodu. Avšak fyzikální realita, kterou vnímáme, vzniká jevů probíhajících mi
kroskopickém světě atomů molekul, elektronů jader, tomto světě neexistují
ani částice, ani vlny běžném slova smyslu. Podobně uvidíme, jiných okolností
se elektromagnetické vlny chovají, jako kdyby tvořily proudy částic. Vzduchoprázdná trubice obsahuje dvě elektrody zapojené vnějšího obvo
du jako schématu, nichž anodu tvoří právě kovová destička, jejíž povrch se
ozařuje. Elektro
magnetické vlny považujeme vlnění proto, vhodných okolností vykazují
difrakci (ohyb), interferenci polarizaci. Tento efekt
se nazývá fotoelektrický jev. Klasická
fyzika, která odráží „fyzikální realitu“ našich smyslových vjemů, vyšetřuje částice
a vlny jako samostatné, oddělené složky této reality. Mechanika částic vlnová
optika jsou tradičně nezávislé disciplíny, každá svým vlastním sledem experimentů
a hypotéz. Kámen
hozený jezera kruhy šířící hladině místa jeho dopadu mají zřejmě společ
nou jen schopnost přenášet energii hybnost jednoho místa druhé. zvyšováním brzdicího potenciálu V
dopadá katodu stále méně elektronů proud klesá.
Obr
