Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 62 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1 ilustruje aparaturu, jež byla použita při přesnějším provedení těchto pokusů. 3.KAPITOLA Částicové vlastnosti vln V běžné praxi nejsou pojmy částice vlny nikterak záhadné nejednoznačné. Nakonec, když dosáhne 65 . Mechanika částic vlnová optika jsou tradičně nezávislé disciplíny, každá svým vlastním sledem experimentů a hypotéz. Vzduchoprázdná trubice obsahuje dvě elektrody zapojené vnějšího obvo­ du jako schématu, nichž anodu tvoří právě kovová destička, jejíž povrch se ozařuje. Elektro­ magnetické vlny považujeme vlnění proto, vhodných okolností vykazují difrakci (ohyb), interferenci polarizaci. Podobně uvidíme, jiných okolností se elektromagnetické vlny chovají, jako kdyby tvořily proudy částic. Elektrony považujeme částice, protože mají náboj hmotu chovají podle zákonů částicové mechaniky takových zná­ mých zařízeních, jako televizní obrazovka. Kámen hozený jezera kruhy šířící hladině místa jeho dopadu mají zřejmě společ­ nou jen schopnost přenášet energii hybnost jednoho místa druhé.1 Fotoelektrický jev Na sklonku devatenáctého století mnoho experimentů ukázalo, při dopadu světla s dostatečně vysokým kmitočtem povrch kovu jsou něho emitovány elektrony (s výjimkou alkalických kovů vždy zapotřebí ultrafialových paprsků). Avšak fyzikální realita, kterou vnímáme, vzniká jevů probíhajících mi­ kroskopickém světě atomů molekul, elektronů jader, tomto světě neexistují ani částice, ani vlny běžném slova smyslu. Spolu se speciální teorií relativity dualita vln částic základem pro pochopení moderní fyziky této knize skutečnosti jen několik málo úvah, které nevyužívají těchto základních principů. Uvidíme však, existuje množství důkazů prospěch interpretace pohybujícího elektronu jako vlnění, ale neméně tolik argumentů prospěch interpretace takového elektronu jako částice. zvyšováním brzdicího potenciálu V dopadá katodu stále méně elektronů proud klesá. Některé fotoelektronů vyletujících ozařovaného povrchu anody mají dostatek energie, aby dosáhly katodu přes svou zápornou polaritu; tyto elektrony tvoří proud, měřený ampérmetrem obvodu. Klasická fyzika, která odráží „fyzikální realitu“ našich smyslových vjemů, vyšetřuje částice a vlny jako samostatné, oddělené složky této reality. Obr. Tento efekt se nazývá fotoelektrický jev. 3