V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
11 Kmity kapky kapaliny.7
Jiným jevem oblasti jaderných reakcí, který můžeme analyzovat pomocí kapkového
modelu, štěpení, při němž těžké jádro 230) štěpí dvě lehčí jádra. Aby snížily tento přebytek, emitují štěpné úlomky okamžitě po
svém vzniku dva nebo tři neutrony následující rozpad beta upravuje poměr počtu
jejich neutronů protonů stabilní hodnoty. 24.
Nová jádra, která jsou výsledkem štěpení, nazývají štěpné úlomky. Jednoduchý
případ obr. Některým jádrům, zejména 92U235, stačí exci-
577
.12.
I když lze jádra uvažovat, jako vykazovala povrchové napětí, takže mohou
kmitat jako kapka kapaliny excitovaném stavu, působí ještě destruktivní
síly důsledku vzájemného elektrostatického odpuzování jaderných protonů. Tyto
úlomky jsou obvykle nestejných rozměrů (obr. Při dostatečně
velké deformaci však povrchové napětí není vrátit zpět sobě nyní značně vzdá
lené skupiny protonů jádro štěpí dvě části.
elipsoid, kouli, opět protáhlý elipsoid atd.13), protože těžká jádra mají
větší poměr počtu neutronů protonů NjZ než lehčí jádra, obsahují těžká jádra
přebytek neutronů. Při malé deformaci velikost povrchového napětí postačující pro oba faktory
a jádro kmitá, nakonec ztratí svou excitační energii rozpadem gama. 24.
24.
Je-li kapka kapaliny vhodně vybuzena, může kmitat různými způsoby. Návratná síla jejího povrchového napětí
vždycky vrátí kapku sférického tvaru, ale setrvačnost pohybujících molekul
kapaliny způsobí opětné protažení kulového tvaru opačnou deformaci kapky.
Těžké jádro štěpí tehdy, když získá dostatek excitační energie (asi MeV)
J<_tomu, aby mohlo prudce kmitat. Je-li
jádro deformováno kulového tvaru, musí krátkodosahová návratná síla povrcho
vého napětí přemáhat tuto dalekodosahovou odpudivou sílu setrvačnost jaderné
hmoty. 24. 24.12 Štěpení jádra podle kapkového modelu. 24. Tuto představu štěpení ilustruje
obr.24.11: kapka postupně přechází protáhlý elipsoid, kouli, zploštělý
o O
ča s--------------- >
Obr.7 Štěpení jader
Obr
