V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Vznik rozpad složeného jádra zajímavou interpretaci základě kapko
vého modelu jádra, popsaného kap. 24. procesu vypařování dochází
tehdy, když díky statistickým fluktuacím rozdělení energie uvnitř kapky některá
molekula dostatek energie úniku. Obvykle složené jádro určitém excitova
ném stavu preferuje určitý konkrétní typ rozpadu. 24. Šířka zřejmě odpovídá neurčitosti energie stavu střední doba
574
.
Reakce 48Cd113 (n,y) 48Cd114 obr.
Velkou skupinu jaderných reakcí lze popsat vztahem
(24. Princip neurčitosti tvaru h
nám umožňuje najít vztah mezi šířkou hladiny excitovaného stavu střední dobou
života stavu.
Časový interval mezi vznikem rozpadem složeného jádra hezky zapadá tohoto
obrazu. Výskyt takového maxima nazývá rezonance analogii
s obyčejnou akustickou rezonancí nebo rezonancí elektrickém obvodu: složené
jádro vzniká větší pravděpodobností, když dodaná excitační energie shoduje
s jednou jeho energetických hladin, než když excitační energie nějakou jinou
hodnotu.Jaderné reakce
nebo jednoduše emitovat jeden více fotonů gama, jejichž energie celkem MeV,
ale nemůže rozpadnout emisí tritonu (tH nebo jádra helia-3 (2He3), protože
nemá dostatek energie jejich uvolnění. takové kapky kapaliny vypaří
jedna nebo více molekul, čímž kapalina ochladí. Podobně složené jádro setrvává svém excito
vaném stavu, dokud některý nukleon nebo skupina nukleonů nezíská určitém
okamžiku dostatečně velkou část excitační energie potřebnou opuštění jádra.8 rezonanci při 0,176 eV, jejíž
šířka polovině maxima) 0,115 eV. 22.
Tento vzorec říká, částice interaguje jádrem vzniká jádro částice b.
24.8.20) .20) obvykle píše zkráceně
X{a, Y,
takže například 6C12 (d, označuje reakci mezi dopadajícím deuteronem
(d H2) jádrem 6C12, která vede vzniku jádra emisi neutronu.5 Excitované stavy
O excitovaných stavech jader lze získat informace jaderných reakcí radioaktiv
ního rozpadu.
Vztah (24. Přítomnost excitovaného stavu zjistit podle ostrého maxima
křivky závislosti účinného průřezu energii pro danou reakci jako reakce záchytu
neutronu obr. terminologii tohoto modelu excito
vané jádro analogií kapky horké kapaliny vazebná energie emitovaných částic
odpovídá výparnému teplu molekul kapaliny
