V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Složené jádro „nepamatuje“, jak vzniklo, protože jeho nukleony
jsou navzájem smíchány bez ohledu svůj původ, energii, kterou jádra přinesla
dopadající částice, sdílejí všechny dohromady. složené jádro,
jehož atomové, resp. 24.4 Složená jádra
Mnohé jaderné reakce skutečnosti zahrnují dvě rozdílná stadia.
7N o«1 14* (10,5 MeV)
6c 14* (7,5 MeV)
6C12 14* (10,3 MeV)
6CU X
H 14* (22,7 MeV)
5B1X 2He3 14* (20,7 MeV)
5B10 2He4 14* (11,6 MeV)
573
. (Hvězdička označuje excitovaný stav; složená jádra jsou
vždy excitována přinejmenším vazebné energie dopadnuvších částic přítomných
v jádře. Pro ilustraci ukazuje tab.1 Jaderné reakce, jejichž produktem složené jádro 14*
Uvedené excitační energie jsou vypočteny základě hmot zúčastněných částic; kinetická energie
dopadající částice různou měrou přičítá excitační energii závislosti dynamice reakce
v těžišťovém souřadnicovém systému. 24. Dané složené jádro tedy může vznik
nout různými způsoby. Energie, kterou tato neutrina nesou, je, zdá se, ztracena provždy tom smyslu,
že není schopna přeměny jiné formy. hmotových čísel
původních částic.
24.4
roste.24. hmotové číslo součtem atomových, resp.) když 6C‘1jsou beta-radioaktivní tak krátkými poločasy rozpadu,
že nedovolují podrobné studium jejich reakcí vedoucích vzniku 14*, není
pochyb, tyto reakce mohou nastat. Při prvním dopa
dající částice naráží jádro terče dohromady vytvářejí nové, tzv. Dané složenéjádro může rozpadnout jedním nebo několika různými
způsoby závislosti jeho excitační energii.
Složená jádra mají poločasy rozpadu řádově asi 10“ které, byť tak krátké,
že zabraňují skutečnému přímému pozorování takových jader, jsou přece dlouhé
vůči asi 10“21 což doba potřebná průchodu jaderné částice energií několika
MeV jádrem. Tak 14* excitační energií řekněme
12 MeV může rozpadnout prostřednictvím reakcí
I 14* on1
7N 14* 6C13 1
I 14* 6C12 X
H 2
I 14* -►5B10 2He4 ,/
Tab.1 šest reakcí, jejichž produktem
je složené jádro 14*
