Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 535 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li počet jader, vyskytujících daném okamžiku ve vzorku, radioaktivita vzorku dána vztahem Znaménko minus užívá proto, aby byla kladnou veličinou, neboť samotné diV/dí pochopitelně záporné. Každý radioizotop má charakteristický poločas rozpadu; některé poločasy činí milióntinu vteřiny, jiné 538 . když přirozenou jednotkou radioaktivity počet rozpadů vteřinu, zvykem vyjadřovat jednotkách curie (Ci) jejich zlomcích, milicurie (mCi) mikrocurie (¡xCi). této kapitole budeme za­ bývat různými fyzikálními procesy, jež souvisejí samotným radioaktivním rozpa­ dem, nikoli však mnoha aplikacemi radioaktivity minulosti současnosti. 23. obr.1 Statistika radioaktivního rozpadu Aktivita (též radioaktivita) vzorku nějakého radioaktivního materiálu rychlost, s níž jeho atomy rozpadají. 23. Poločas rozpadu jfl/2 izotopu proto hodin. Jádro při radioaktivním rozpadu samovolně emituje jádra 2He4 (částice alfa), elektrony (částice beta) nebo fotony (paprsky gama), čímž buď zbavuje své jaderné excitační energie, nebo dosahuje konfigurace, která větší stabilitu nebo konfiguraci větší stabilitou povede. Podle definice je 1 3,70 1010 rozpadů vteřinu , 1 mCi 10“3 3,70 107 rozpadů vteřinu , 1 |xCi IQ-6 3,70 IQ4 rozpadů vteřinu . Experimentální měření aktivity radioaktivních prvků ukazuje, vždy radio­ aktivita klesá exponenciálně časem. KAPITOLA Radioaktivita Snad žádný jev neměl tak významnou úlohu vývoji atomové jaderné fyziky jako radioaktivita. Všimněme si, období každých pěti hodin, bez ohledu to, kdy se takové období začíná, klesá radioaktivita polovinu veličiny počátku pěti- hodinové periody.1 graf závislosti typického radioizotopu.23