V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Každý radioizotop
má charakteristický poločas rozpadu; některé poločasy činí milióntinu vteřiny, jiné
538
. Jádro při radioaktivním rozpadu samovolně emituje jádra 2He4
(částice alfa), elektrony (částice beta) nebo fotony (paprsky gama), čímž buď
zbavuje své jaderné excitační energie, nebo dosahuje konfigurace, která větší
stabilitu nebo konfiguraci větší stabilitou povede.1 graf závislosti typického
radioizotopu.
Experimentální měření aktivity radioaktivních prvků ukazuje, vždy radio
aktivita klesá exponenciálně časem.
23. obr.1 Statistika radioaktivního rozpadu
Aktivita (též radioaktivita) vzorku nějakého radioaktivního materiálu rychlost,
s níž jeho atomy rozpadají. Poločas rozpadu jfl/2 izotopu proto hodin. když přirozenou jednotkou radioaktivity počet
rozpadů vteřinu, zvykem vyjadřovat jednotkách curie (Ci) jejich zlomcích,
milicurie (mCi) mikrocurie (¡xCi). KAPITOLA
Radioaktivita
Snad žádný jev neměl tak významnou úlohu vývoji atomové jaderné fyziky
jako radioaktivita. této kapitole budeme za
bývat různými fyzikálními procesy, jež souvisejí samotným radioaktivním rozpa
dem, nikoli však mnoha aplikacemi radioaktivity minulosti současnosti. Podle definice je
1 3,70 1010 rozpadů vteřinu ,
1 mCi 10“3 3,70 107 rozpadů vteřinu ,
1 |xCi IQ-6 3,70 IQ4 rozpadů vteřinu . Je-li počet jader, vyskytujících daném okamžiku
ve vzorku, radioaktivita vzorku dána vztahem
Znaménko minus užívá proto, aby byla kladnou veličinou, neboť samotné
diV/dí pochopitelně záporné. 23. Všimněme si, období každých pěti hodin, bez ohledu to, kdy
se takové období začíná, klesá radioaktivita polovinu veličiny počátku pěti-
hodinové periody.23
