V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Například atomy
se 2,10,18, 36, elektrony mají všechny své elektronové slupky zcela zaplněny. Jádra 2He4, 6C12 tak vystupují jako maxima empirické
křivce vazebné energie nukleon. Například jádra stejným
počtem protonů neutronů jsou zvlášť stabilní stejně jako jádra sudým počtem
protonů neutronů. Příkladem mohou být pozoro
532
.
Význam čísel 20, 28, 50, 126, známých pod názvem magická čísla,
pro jadernou strukturu dosvědčují další okolnosti.4.
Nukleony jsou rovněž Fermiho částice (fermiony) některé vlastnosti jádra závisejí
periodicky A
T, podobně jako atomové vlastnosti periodicky závisejí Z. 22.6.5
v závislosti Součet dobře přibližuje empirické křivce obr. Taková situace
připomíná elektrony atomu, kde jsou dovolené jen některé kvantové stavy žádný
stav nemůže být obsazen více než dvěma elektrony, které jsou Fermiho částicemi. 21.31) jsou spolu součtem Evaj vyneseny obr.
V 1'3 A4/3
Jednotlivé členy vztahu (22.6 Slupkový model
Podle základního předpokladu kapkového modelu interagují nukleony jádra každý
jen svými nejbližšími sousedy podobně jako molekuly kapalině. Řada empiric
kých údajů tento předpoklad podporuje.
Takové elektronové struktury jsou stabilní, což vysvětluje chemickou netečnost
vzácných zemin.
Elektrony atomu lze názorně představit, jako obsazovaly polohy ve
„slupkách“ označených různými hlavními kvantovými čísly, právě obsazenost
vnější, okrajové slupky určuje některé důležité vlastnosti atomu. souvislosti jadernými reakcemi. Situaci stejného druhu pozorujeme jader; jádra 20, 28, 50,
82 126 neutrony nebo protony vyskytují častěji než jiná jádra podobnými hmo
tovými čísly, takže tyto struktury jsou patrně stabilnější.
22.Jaderné síly odely jádra
Vazebná energie nukleon tudíž
(22. Tato ostrá maxima svědčí tom, energetické
stavy neutronů protonů jádra jsou téměř stejné každý stav může být obsazen
dvěma částicemi opačnými spiny, jak jsme tom hovořili odst. Jelikož těžká jádra vznikají
při reakcích mezi lehčími jádry, vývoj těžších těžších jader při vytvoření každého
poměrně inertního jádra zpomaluje; vysvětluje jejich hojný výskyt. 21.31) Zí-Z .
Dříve než opustíme vazebnou energii jádra, třeba poznamenat, sou
visejí ještě jiné efekty než ty, které jsme zde uvažovali. Nicméně existuje také rozsáhlý experimen
tální materiál pro zcela opačnou hypotézu, podle níž nukleony jádru prvotně inte
ragují obecným silovým polem spíše než přímo jeden druhým.
Analogie jádra kapkou kapaliny tedy alespoň trochu užitečná, nás povzbu
zuje zkoumání, jaké další aspekty chování jádra může objasnit; tomu vrátíme
v kap
