Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 523 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rozdíl mezi potenciálem tripletu singletu umožňuje spolu Pauliho vylučo­ vacím principem nahlédnout, proč neexistují stabilní dvojice protonů nebo neutronů, biprotony bineutrony, přes pozorovanou stabilitu deuteronu nábojovou nezá­ vislost jaderných sil. závislosti tom, zda je vlnová funkce systému symetrická nebo antisymetrická vůči záměně částic, je výměnná síla buď přitažlivá, nebo odpudivá. 22. 22. Ačkoli bineutrony nebo biprotony mohou zásadě vyskytovat singletním stavu, není singletní jaderná síla dostatečně velká vytvoření vázaného stavu biprotony bineutrony skutečně nebyly nikdy pozorovány. roce 1932 Heisenberg navrhl výměnný pohyb elektronů pozitronů mezi nukleony: například neutron mohl emitovat elektron stát protonem, kdežto proton absorpcí elektronu přeměnil neutron. Síla mezi neutronem protonem zřejmě závisí vzájemné orientaci spinů slabší antiparalelních spinu. Vazebná energie jeden nukleon pak byla úměrná počtu nukleonů jádru. Avšak výpočty založené údajích rozpadu beta 526 . deuteronu žádné omezení tohoto druhu neplatí, protože neutron proton, nichž deuteron skládá, jsou při rovnoběžných spinech rozlišitelné částice. Mezi jadernými silami tak musí existovat odpudivá složka, která brání jádrům zhroucení (obr. Výměnné síly například vysvětlují stabilitu tripletního stavu deuteronu, který vzhledem rovno­ běžným spinům popsán symetrickou vlnovou funkcí, nestabilitu singletního stavu, který popsán antisymetrickou vlnovou funkcí. Jelikož jsou uvnitř jádra všechny nukleony různých kvantových stavech (podle Pauliho principu), vyskytují zde přitažlivé odpudivé výměnné síly směs „obyčejné“ přitažlivé jaderné síly tako­ výchto výměnných sil dokáže obecně vysvětlit spoustu jaderných vlastností. lákavé uvažovat také interakci mezi nukleony, jako byla (alespoň částečně) důsledkem nějaké výměny. Nyní otázkou, jaké částice tedy vyměňují blízké nukleony.4 Mezonová teorie jaderných sil Kdyby byly jaderné síly výhradně přitažlivé, stačilo stabilitě jádra, aby byl jeho objem dostatečně malý poloměrem asi f), umožňoval tak jádře interakci každého nukleonu všemi ostatními. skutečnosti jsou objemy jader úměrné A, kdežto vazebná energie nukleon zhruba stejná pro všechna jádra: každý nukleon interaguje jen malým počtem svých nejbližších sousedů. Vylučovací princip brání výskytu biprotonů bineutronů v tripletním stavu, neboť oba nukleony paralelními spiny každém takovém systé­ mu byly stejných kvantových stavech. 12.1); tzn.4, kde vedle coulombovských sil v molekulovém iontu působí ještě výměnné síly, které vznikly důsledku mož­ nosti přesunu elektronu jednoho protonu druhému.Jaderné síly modely jádra ronu interagují proton neutron tak, vazba mezi nimi nastává, jen když jsou jejich spiny rovnoběžné, vytvářejíce tripletní stav, nikoli singletní stav, kdy jsou spiny antiparalelní. S podobnou situací jsme setkali odst., že tyto síly nejsou obdobné „obyčejným“ gravitačním elektrickým silám