V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
) Budeme tuto V(r) aproximovat „pravoúhlou jámou“, která obrázku
vyznačena přerušovanou čarou. jsme pomocí kvantové mechaniky zabývali jiným
dvoutělesovým systémem atomem vodíku, avšak tom případě jsme přesně znali
povahu síly působící mezi protonem elektronem.
520
. Naše znalosti jaderných silách jsou však méně úplné než cou-
lombovských sil, takže deuteron nemůžeme kvantitativně studovat tak podrobně
jako vodíkový atom. potenciální energie jednoho
nukleonu vůči druhému, závisí vzdálenosti mezi středem neutronu středem
protonu asi tak, jak ukazuje tučná křivka obr. KAPITOLA
Jaderné síly modely jádra
Unikátní síly krátkého dosahu, jež svazují nukleony tak bezpečně atomová jádra,
jsou vůbec nejsilnějšími známými silami. Parametry tak určují sílu dosah
interakce, která drží deuteron pohromadě, potenciál pravoúhlé jámy sám sobě
reprezentuje krátkodosahový charakter interakce.1. Je-li znám silový zákon pro
interakci, lze odpovídající funkci potenciální energie vypočítat dosadit Schro-
dingerovy rovnice. (Odpudivý „vnitřek“ polo
měru přibližně 0,4 10“ vyjadřuje neschopnost nukleonů neomezeně navzájem
prolínat. kap.22. Vazebná energie deuteronu 2,23 MeV, jak lze zjistit
z rozdílu hmot mdeuteron nebo pokusů fotorozpadem; tyto pokusy
ukazují, jedině paprsky gama 2,23 MeV mohou roztrhnout deuterony na
jednotlivé nukleony.
22.1 Deuteron
Nejjednodušším jádrem obsahujícím více než jeden nukleon deuteron, který se
skládá protonu neutronu. Tato aproximace znamená, předpokládáme jader
nou sílu mezi neutronem protonem rovnou nule, jsou-li obě částice sebe dále
než r0, velikosti rovnou konstantě (což znamená konstantní potenciální
energii —V0 0), jsou-li blíže než r0. Jaderné síly však nejsou dosud pochopeny
zdaleka stejně dobře jako elektrické síly, tak teorie struktury jádra srovnání
s teorií atomové struktury ještě primitivní. 22.
Skutečná potenciální energie deuteronu, tj. Nicméně bez uspokojivého pochopení
jaderných sil, výklad vlastností chování jader základě podrobných modelů
v posledních letech značně pokročil, tak této kapitole prozkoumáme některé
představy ztělesněné těmito modely
