V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Ostré maximum při 4
odpovídá jádru 2He4.
Naopak roztržení deuteronu proton neutron nutno vnějšího zdroje dodat
energii 2,23 MeV.6 Vazebná energie jeden nukleon jako funkce hmotového čísla. 2,23 MeV . Vazebné energie jsou rozmezí 2,23 MeV
z
LU
O
Z
C
O
LU
N
<
>
HM OTOVÉ ČÍSLO A
Obr. potvrzeno experimentem, který ukazuje,
že foton záření gama může rozštěpit deuteron volný neutron volný proton, má-lí minimální
energii»2,23 MeV.5 Vazebná energie deuteronu 2,23 MeV. Vazebná energie vzniká
působením sil, které drží nukleony pohromadě tvoří tak jádro, podobně jako
ionizační energie atomů, kterou třeba dodat atomu odtržení jeho elektronů,
vzniká působením elektrostatických sil. 21.5).
517
.21.
Při vzniku deuteronu volného protonu neutronu pak uvolněna energie 2,23 MeV.
ukazují, foton záření gama musí mít energii nejméně 2,23 MeV, aby mohl rozbít
deuteron (obr. 21.
je ekvivalentní
0,002388 931 MeV/h.6
0,002388 souvisí vazbou protonu neutronu deuteronu. Hmota 0,002388 j. Tento závěr podporují pokusy fotorozpadem deuteronu, které
d n
2,23 MeV
/v -
l n
O '
Obr. 21.
Energetický ekvivalent rozdílu hmot jádra jednotlivých jeho stavebních částic
se nazývá vazebná energie jádra mírou jeho stability
