V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
skládají atomů, jejichž elektronové slupky důsledku
obrovského tlaku zhroutily, hustoty takových hvězd blíží hustotě čisté jaderné
hmoty. Některé hvězdy, „bílí trpaslíci“
uvedení kap.j.6 Vazebná energie
Stabilní atom vždycky menší hmotu než činí součet hmot částic, nichž skládá.
Předpokládali jsme, jádra jsou kulová. 0,002388 více. atomovou hmotou 12,0 máme pro jadernou hustotu (hmoty
a vazebné energie šesti elektronů zde možno zanedbat)
m 12,0 h., kdežto hmota atomu vodíku
(iH 1
) plus hmota neutronu je
mvodik 1,007825 h.
Toto číslo zásadě stejné pro všechna jádra.tom ové jádro
Odtud nalézáme poloměr jádra 1
2
R 1,3 12l/3 .j. 10" 3
= 1017 kg/m3 .
Podobně poloměr jádra 47A 107 6,2 poloměr jádra 92U 238 8,1 f. _
Q frcR3 (3,0.
21. Jaderný kvadrupólový moment bude interagovat orbitálními elektrony
atomu výsledné posunutí atomových energetických hladin povede hyperjemnému
štěpení spektrálních čar. deuteron složeno protonu
~a neutronu jeden orbitální elektron, zřejmé, rozdíl hmoty
516
. Jelikož jádro deuteria tzv. 1,66 10~27 kg/h. =
= 2,016490h ,
tj. Tato jádra mohou být protáhlé nebo zploštělé
elipsoidy, avšak rozdíl mezi hlavními vedlejšími osami nikdy nepřevyšuje 20%
aje obvykle mnohem menší. Pro téměř všechny účely stačí uvažovat jádra jako kulová,
nicméně příští kapitole uvidíme, odchylky kulového tvaru, byť velmi malé,
poskytují struktuře jádra cennou informaci. Jak lze však určit tvar jádra? Není-li
rozdělení náboje jádře sféricky symetrické, bude mít jádro elektrický kvadrupólový
moment. Tento zdroj hyperjemné struktury ovšem třeba rozlišovat
od hyperjemné struktury důsledku magnetického momentu jádra, ale při takovém
rozlišení ukazuje, jader spinovým kvantovým číslem nebo více odchylky
od kulového tvaru skutečně vyskytují. 1,008665 h.j.
Například atom deuteria hmotu 2,014102 j.
Když nyní známe rozměry hmoty jader, můžeme, vypočítat hustotu jaderné
hmoty
