V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
proton,
se značí
íH .
21. Poněvadž charakteristické vlastnosti atomu podstatě určuje jaderný náboj,
vykazují všechny izotopy prvku stejné chemické chování fyzikálně liší jen hmotou. Sklon rovnosti plyne exis
tence jaderných energetických hladin, jejichž vznik vlastnosti budeme zkoumat
v kap.2, kde je
vyneseno závislosti pro stabilní jádra. Podobně jádro obyčejného vodíku, tj.4 Stabilní jádra
N všechny kombinace počtu neutronů protonů tvoří stabilní jádra. Poněvadž coulom-
bovské odpuzování protonů znatelné oblasti celého jádra, existuje určitá hranice
schopnosti neutronů zabraňovat roztržení velkých jader.3 ukazuje, jak tato představa vysvětluje neexistenci
stabilního izotopu 5B12 rozdíl existujícího 12.2 tak rostoucím stále více odchyluje Z. Jádro řekněme třemi neutrony jedním proto
nem vně zaplněných vnitřních hladin bude mít větší energii než jádro dvěma
neutrony dvěma protony téže situaci, protože prvním případě musí jeden neu
tronů obsadit vyšší hladinu, kdežto druhém případě jsou všchny čtyři nukleony
na nejnižší možné hladině. Obecně lehká
jádra 20) skládají přibližně stejného počtu neutronů protonů, kdežto
v těžších jádrech podíl neutronů stále zvětšuje.21.
Zde atomové hmotové číslo stejné, poněvadž nejsou žádné neutrony. vidět obr. 21. Všechna jádra 83
511
.
Složení jader neutronů protonů okamžitě vysvětluje existenci izotopů:
všechny izotopy jednoho prvku obsahují stejný počet protonů, ale různý počet neu
tronů. Energetické hladiny jádra jsou stejně jako energetické
hladiny atomu zaplňovány takovém pořadí, aby vznikaly konfigurace minimální
energií, tedy maximální stabilitou. Obr.4
kde chemická značka prvku.
Jaderné síly mají omezený dosah, proto nukleony silně interagují jen svými
nejbližšími sousedy. 21. Tento jev nazývá nasycení jaderných sil. Protony jsou kladně nabité navzájem
se elektrostaticky odpuzují. 21. Toto odpuzování jádrech přibližně více než pro
tony již tak silné, stabilitě zapotřebí přebytku neutronů, jež vytvářejí jen
přitažlivé síly; křivka obr.
I lehkých jader může být větší než ale nikdy není menší; například 5B11 je
stabilní, ale eC11 není. 22.
Uvedený argument jenom částečný. Touto hranicí izotop
vizmutu 83Bi209, který nejtěžším stabilním nuklidém. Proto každá
jaderná energetická hladina může obsahovat dva neutrony opačnými spiny dva
protony opačnými spiny. Nukleony, které mají spin řídí vylučovacím principem. Tak izotop arsenu hmotovým číslem značí
A 75
33rts> >
protože atomové číslo arsenu 33
