V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
h
465
.26) bezrozměrnou veličinu x,
kde
(19. Je-li objem kilogrammolekuly dané pevné látky V0, její vnitřní
energie U
Í
V
m
o (V)
U n(v) =
hv3 dv
<
19B> 4
”r”Q exp hv/kT) 1
Horní mezí integrálu nějaký maximální kmitočet vm
, který vyjadřuje skutečnost,
že počet stojatých vln nemůže být nekonečný jinak pevná látka měla nekonečně
velkou vnitřní energii.w+2H
)3
Výraz (19.19.23) lze přepsat pomocí vmna
(19.) Debye předpokládal, celkový počet různých stojatých vln je
stejný jako počet stupňů volnosti kilogrammolekuly pevné látky, takže je
3N 0
Í
vm
n(v) =
( D
a
<
i9-25) ^-L (.26) '
V
m Jo
v3
rm
1/3
exp (ftv/fcT) 1
Nyní vhodné zaměnit proměnnou (19.27)
Je tedy
hv
x ,
k T
k T
V ’
dv . (Jiným způsobem lze tuto mez interpretovat tak, nemá smysl
uvažovat šíření mechanické vlny prostředí, je-li vlnová délka menší než meziato-
mová vzdálenost.5
je tak n(v) dv
