V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Dále jsou zde dva navzájem kolmé směry polarizace příčné vlny. pevných látkách mohou vyskytovat dva druhy elastic
kých vln, longitudinální (podélné) vlny rychlostí transverzální (příčné) vlny
s rychlostí v,. 19.18).20) n(v) =
t;3
kde vlnová rychlost.23) rovná
(19. Pojem fononů nicméně zcela obecný vyskytuje jinde než
v souvislosti specifickým teplem.) Energie obsažená vlnách kmitočty rozmezí dv
464
.
Celkový počet možných stojatých elastických vln kmitočty mezi tudíž
(19.
\®i »*/
Opět analogii zářením absolutně černého tělesa střední energie na
stojatou vlnu předpokládá podle (16. Kvantum vibrační energie pevné
látce nazývá /onon; pohybuje rychlostí zvuku, neboť zvukové vlny jsou pod
statě elastické vlny.22) kv
exp (hvjkT) 1
(Jinými slovy Debye předpokládá, fononový plyn stejné statistické vlastnosti
jako fotonový plyn. Tyto vlny, podobně jako elektromagne
tické vlny dutině, mají kvantovanou energii.
Počet možných elastických stojatých vln libovolného druhu vlnovými délkami
mezi pevné látce jednotkový objem dán Rayleighovým vzorcem
(16. snaze započítat interakci sousedních atomů zkoumal Debye
v roce 1912 opačný krajní případ, považujíc pevnou látku spojité elastické těleso.5 Debyeova teorie
V Einsteinově modelu pevné látky každý atom vyšetřuje, jako kmital nezávisle
na svých sousedech.19)
V závislosti kmitočtu tento vzorec zní
4nv2 dv
(19.19),
(19.15) vynesen obr.21) n(v) .Vztah (19.4 pro hliník 6,4 1012 Shoda
s experimentálními údaji zřejmě dobrá nejnižší teploty, kde závislost cv
blíže úměrnosti než (19.
Předpokládá přitom, vnitřní energie pevné látky spočívá elastických stojatých
vlnách, místo kmitech jednotlivých atomů.
Specifická tepla pevných látek
19. Úplné vysvětlení specifického tepla pevných látek musíme
hledat ještě dále
