V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Pojem fononů nicméně zcela obecný vyskytuje jinde než
v souvislosti specifickým teplem.18).19),
(19. Kvantum vibrační energie pevné
látce nazývá /onon; pohybuje rychlostí zvuku, neboť zvukové vlny jsou pod
statě elastické vlny. 19. pevných látkách mohou vyskytovat dva druhy elastic
kých vln, longitudinální (podélné) vlny rychlostí transverzální (příčné) vlny
s rychlostí v,.20) n(v) =
t;3
kde vlnová rychlost.) Energie obsažená vlnách kmitočty rozmezí dv
464
.15) vynesen obr.Vztah (19.4 pro hliník 6,4 1012 Shoda
s experimentálními údaji zřejmě dobrá nejnižší teploty, kde závislost cv
blíže úměrnosti než (19.
Specifická tepla pevných látek
19.
\®i »*/
Opět analogii zářením absolutně černého tělesa střední energie na
stojatou vlnu předpokládá podle (16.
Celkový počet možných stojatých elastických vln kmitočty mezi tudíž
(19.
Předpokládá přitom, vnitřní energie pevné látky spočívá elastických stojatých
vlnách, místo kmitech jednotlivých atomů. Tyto vlny, podobně jako elektromagne
tické vlny dutině, mají kvantovanou energii. Úplné vysvětlení specifického tepla pevných látek musíme
hledat ještě dále.23) rovná
(19. snaze započítat interakci sousedních atomů zkoumal Debye
v roce 1912 opačný krajní případ, považujíc pevnou látku spojité elastické těleso.22) kv
exp (hvjkT) 1
(Jinými slovy Debye předpokládá, fononový plyn stejné statistické vlastnosti
jako fotonový plyn.19)
V závislosti kmitočtu tento vzorec zní
4nv2 dv
(19.
Počet možných elastických stojatých vln libovolného druhu vlnovými délkami
mezi pevné látce jednotkový objem dán Rayleighovým vzorcem
(16.21) n(v) . Dále jsou zde dva navzájem kolmé směry polarizace příčné vlny.5 Debyeova teorie
V Einsteinově modelu pevné látky každý atom vyšetřuje, jako kmital nezávisle
na svých sousedech
