V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
takže zde je
A K
O br.
19. 19. 19.3 Závislost molárního specifického tepla při konstantním objemu teplotě pro několik
prvků.3 mají stejný
celkový charakter. stejná chyba
jako ta, která zavinila nesprávnost Rayleighova-Jeansova zákona (odst. 19.12) spočívá
v hodnotě pro střední energii najeden oscilátor pevné látce. horší, specifická tepla všech pevných látek prudce klesají
při nízkých teplotách blíží když klesá Závislost pro různé
prvky ukazuje obr.12) 5,97 kcal/kmol Dulongův-Petitův zákon
Před více než sto lety Dulong Petit empiricky zjistili, pro většinu pevných látek
při pokojové vyšší teplotě skutečně 3R, výsledek (19.4 Einsteinova teorie
V roce 1907 Einstein postřehl, základní chyba odvození vztahu (19.12) tak jejich
počest nazývá Dulongův-Petitův zákon. 16.4
(19.3.,
kcal
/
k
m
o
l
19. postupu vedoucím (19.3):
461
.
Dulongův-Petitův zákon však neplatí pro takové lehké prvky, jako bor,
berylium uhlík (diamant), pro něž řadě 3,34, 3,85 1,46 kcal/kmol K
při pokojové teplotě.12) jasně něco špatného, musí
to být nějaký zcela zásadní nedostatek, poněvadž křivky obr
