V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Každý obnažený iont nahrazuje jeden iont plástvi
Al(OH)3, čímž spoutává dvě plástve jednoho pevně vázaného plochého krystalu
(obr. plástvi Si04 jsou tři atomy každém čtyřstěnu sdíleny
O 17.Vazba pevných látkách
Jíl (hlína), mastek slída jsou příklady dvourozměrných křemičitých struktur.18 tru kaolinitu snadno absorbuje olekuly vody, protože atom vykazují nevelký
záporný náboj skupiny nevelký kladný náboj.
Van der Waalsovy síly jílu jsou vlastně větší než obvykle, poněvadž každá
vrstva kaolinitu polarizovaná, kyslíkovými atomy straně křemíku vykazu
jícími nevelký záporný náboj skupinami straně hliníku vykazujícími nevelký
kladný náboj.
sousedními čtyřstěny, takže jeden iont každý čtyřstěn zůstává obnažený na
vnější straně plástve. Kaolinit má
vrstevnatou strukturu, jež podstatě skládá „plástve“ čtyřstěnů Si04 (obr.
Kaolinit, nejjednodušší jíl, hlavní složkou kaolinu (porcelánové hlinky) široce
používaného výrobě keramiky, papíru, barviv plastických hmot.17). 17. 17.
17. Proto jíl snadno pohlcuje vodu, jejíž polární molekuly zapadají mezi
428
.16). Sousední vrstvy drží pohromadě van der Waalsovými silami tvoří jíl,
jehož plastičnost (tvárnost) výsledkem slabých vazeb mezi vrstvami.15) plástve Al(OH)3, níž každý iont Al3+ šest iontů jako nejbližší
sousedy (obr
