Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 418 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlastnosti slitiny tak často závisejí jen slabě změnách jejího složení, rozdíl specifických atomových poměrů pozorovaných iontových pevných látek kovalentních pevných látek, jako je SiC. téhož důvodu vlastnosti směsi různých kovových atomů nezávisejí rozhodujícím způsobem poměrném zastoupení atomů každého druhu předpokladu, jejich rozměry jsou podobné. Protože vazby může zúčastnit jen jeden elektron každém atomu, zahrnuje každá vazba průměru čtvrti­ nu elektronu místo dvou elektronů jako obyčejných kovalentních vazeb. Skutečnost je však méně dramatická. Elektron takříkajíc nepamatuje, kterému dvou iontů skutečně patří, může tak stejnou pravdě­ podobností přejít vazbě, která jeho mateřského iontu vůbec netýká.6 ve slupkách Počet atomů Li, které mohou takto spojovat, není nijak ohraničený, neboť lithium tvoří prostorově centrované kubické krystaly atomy rozích upro­ střed krychle, kde každý atom osm nejbližších sousedů. Jelikož kovy nemají ani určité lokalizo­ vané vazby mezi sousedními atomy, jaké jsou kovalentním krystalu, ani konfiguraci střídajících kladných záporných iontů, lze měnit polohové uspořádání atomů kovu, aniž krystal porušil. pochopení příčin tohoto snížení energie kovo­ vém krystalu všimněme, vzhledem vzájemné blízkosti iontů každý valenční elektron průměru blíže jednomu nebo druhému jádru, než kdyby náležel izolova­ nému atomu. Jiným důsled­ kem snadnost, níž lze kovy deformovat. Vazby zde tudíž nejsou zdaleka nasycené; platí rovněž vazbách ostatních kovech. Potenciální energie elektronu tedy menší krystalu než atomu, a právě toto snížení potenciální energie odpovědné kovovou vazbu. Valenční elektrony kovech tak chovají zcela podobným způsobem jako molekuly plynech. Valenční energetické hladiny různých kovových atomů jsou všechny mírně pozměněné vzájemnými interakcemi, tak vzniká pás energií, který se skládá tolika těsně vedle sebe položených energetických hladin, kolik valenč- 421 . Nejpozoruhodnějším důsledkem nenasycených vazeb kovech schopnost valenčních elektronů přecházet volně atomu atomu. Volné elektrony kovu tvoří jednotný systém elektronů vylučovací princip zakazuje, aby více než dva z nich opačnými spiny) obsadily libovolnou energetickou hladinu. tuhém každý elektron účastní osmi vazeb, takže mezi libovolným párem iontů Li+ stráví jen krátkou dobu. Jedním důsledkem nenasycené povahy kovové vazby malá pevnost kovů ve srovnání iontovými kovalentními krystaly nasycenými vazbami. Opět například u lithia první pohled zdálo, celém krystalu může kvantové stavy n obsadit jen osm valenčních elektronů ostatní elektrony jsou nuceny vyšších a vyšších stavů tak velkou energií, celá krystalová struktura rozruší. Pro názorné pochopení tohoto jevu můžeme uvažovat každý valenční elektron, jako neustále pohyboval od jedné vazby druhé.17. Je však třeba uvážit ještě další faktor. Zatímco potenciální energie elektronů je v kovovém krystalu snížena, jejich kinetická energie vyšší. Jako všech ostatních pevných látek, atomy kovů drží pohromadě proto, že jejich kolektivní energie nižší, když jsou navzájem vázané, než když vyskytují jako samostatné, oddělené atomy