V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
tomto
odstavci omezíme některé všeobecné poznatky kovové vazbě, když ostatní
aspekty fyziky kovů ponecháme kap.
Charakteristický hexagonální útvar (obr. Molekula obsahuje dva elektrony opačnými
spiny, tj. 20. Tak lithium pohled mělo chovat podobným způsobem,
majíc konfiguraci ls22s.Vazba pevných látkách
molekul. Elektrony žádné pevné látce, ani kovu, samo
zřejmě uvnitř nemohou pohybovat zcela volně. pevné fázi jsou tyto sku
pinky velké stabilní tvoří ledové krystaly. Všechnyjsou jisté míry ovlivněny
přítomností ostatních částic zdokonalením teorie kovů tak, aby zahrnovala tyto
složité vlivy, vzniká celkový obraz, který výborně souhlasí experimentem. maximální počet elektronů které zde mohou být. kapalném stavu jsou vodíkové vazby mezi sousedními molekulami HzO
ustavičně lámány přetvářeny důsledku tepelného pohybu, ale přesto jsou molekuly
v každém okamžiku uspořádány určitých skupinkách. Hustota vody roste teploty maximum při
4 °C, jak velké skupinky drobí menší, jež zaujímají menší celkový prostor;
až při teplotě větší než projevuje normální tepelná rozpínavost hustota
klesá rostoucí teplotou.6 Kovová vazba
Základem moderní teorie kovů představa, podle níž valenční elektrony atomů
tvořících kov jsou společné všem atomům jako celku, takže kov proniknut jakýmsi
„plynem“ volných elektronů. každém atomu však šest nezaplněných stavů 2p,
jejichž energie jsou jen nepatrně větší než energie stavů 2s.
Schopnost kovových atomů tvořit vzájemnou vazbou krystaly neohraničených
rozměrů lze částečně pochopit tak,, kovovou vazbu díváme jako nenasy
cenou kovalentní vazbu. Tato molekula tudíž
nasycená, neboť vylučovací princip požaduje, aby všechny další elektrony byly ve
stavech vyšší energií, připojení dalších atomů nemůže nastat, dokud jsou jejich
elektrony stavu ls. 17. Protože sku
pinky molekul jsou kapalném stavu menší méně stabilní, jsou molekuly vody
v průměru navzájem více stěsnané než molekuly ledu voda větší hustotu:
. Porovnejme proces vazby vodíku lithiu, dvou prvků
z grupy periodické tabulky.) Přítomnost takových volných elektronů krásně
vysvětluje vysokou elektrickou tepelnou vodivost, neprůhlednost, povrchový lesk
a jiné význačné vlastnosti kovů.
17. Jen čtyřmi nejbližšími sousedy každé molekuly mají ledové krystaly krajně
otevřenou strukturu, která příčinou mimořádně malé hustoty ledu. Přiblíží-li atom mo
lekule Li2, snadno připoután kovalentní vazbou, aniž porušil Pauliho princip,
a výsledná molekula Li3 stabilní, protože všechny její valenční elektrony zůstávají
420
.10) krystalu ledu vzniká tetraedric-
kým uspořádáním čtyř vodíkových vazeb, jichž může každá molekula zúčast
nit. (To připomíná situaci delokalizovanými
elektrony molekule benzenu. proto led vodě vznáší. Interakce tohoto elektronového plynu kladnými kovo
vými ionty vede velké soudržné síle
