Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 415 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
8).Vazba pevných látkách momentu není nulová, ale konečnou hodnotu. Atomy vodíku jsou dvou těchto vrcholů, které podle toho mají lokalizované kladné náboje, kdežto ostatní dva vrcholy vyka­ zují poněkud rozptýlenější záporné náboje. Vodíkové vazby vyskytují hybridů atomů tak elektronegativních, může­ me uvažovat molekuly, jako měly prakticky holý proton svém vnějším okraji. Molekuly vody tvoří vodíkové vazby mimořádně snadno, protože čtyři páry elektronů atomu obsazují hybridní orbity sp3, jež směřují ven jakoby směrem k vrcholům čtyřstěnu (obr. Přesněji řečeno rozdělení elektronů takové molekule tak deformované zálibou „mateřského“ atomu elektronech, každý vodíkový atom věnuje prakticky většinu svého záporného náboje mateřskému atomu, ponechávaje tak samotě jen slabě stí­ něný proton. výsledkem molekula velkým, lokalizovaným kladným nábo­ jem jednom konci, který může vázat méně koncentrovaný záporný náboj na opačném konci jiné molekuly HF. Síly mezi molekulami jsou důsledkem vodíkových vazeb, které jsou silnější než obyčejné van der Waalsovy vazby, ale slabší než iontové nebo kovalentní vazby. Každá molekula tedy může vytvořit vodíkové vazby čtyřm jinými molekulami H20 dvou těchto vazeb dodává vazebné protony centrální molekula ostatních dvou pocházejí přidružených 418 . 17. Podobné, když méně výrazné anomálie vykazuje čpavek (NH3) fluorovodík (HF).7 působí nejenom mezi všemi molekulami, ale mezi všemi atomy včetně atomů vzácných plynů, které jinak neinteragují (obr. 17. 17. 17. Podstatným činitelem zde malý efektivní rozměr slabě stíněného protonu, neboť elektrostatická síla závisí Vodíkové vazby fluorovodíku jsou tak silné, dokonce plynné fázi často vyskytují takové supermolekuly jako H4F4, lépe HF atd. Například pořadí klesající molekulové váhy mají nekovové hybridy 2Te, 2Se a bod varu °C, —42 —60 °C, kdežto voda ještě menší molekulovou váhou vře při 100 °C. Hodnoty jsou srovnatelné pro většinu molekul; je částečně důvod, proč hustoty výparná tepla kapalin vlastnosti, jež závisejí na velikosti sil mezi molekulami mají hodnoty celkem úzkém intervalu.5 Vodíková vazba Některé sloučeniny, zejména voda, mají mnohem vyšší bod tání varu, než bychom očekávali všeobecného trendu těchto hodnot pro jiné sloučeniny téhož typu. Síly vznikající takových oka­ mžitých molekulových momentů mechanismem obr. Energie vazby jsou nízké —jen 0,08 eV/atom tuhém argonu (bod tání —189 °C), 0,01 eV/molekulu tuhém vodíku (bod tání —259 °C) a 0,1 eV/molekulu tuhém methanu CH4 (bod tání —183 °C). Van der Waalsovy síly jsou mnohem slabší než síly iontových kovalentních vazeb, důsledku toho mají molekulární krystaly obecně nízký bod tání varu a malou mechanickou pevnost.9)