V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
oordinační číslo Model krystalu CsCI
v reálném ěřítku.3 jsou dva běžné typy struktury (podrobněji viz kap.
V krystalech CsCI vzdálenost mezi ionty stejného druhu rovna 4,11 Á. Tato struktura, tvořená samostatně ionty obou druhů,
se nazývá prostá kubická každý iont osm nejbližších sousedů druhého typu.
Na obr. Každý iont.3). Taková krystalová struktura, kterou zde
tvoří samostatně ionty obou druhů, nazývá kubická plošně centrovaná. Uspořádání iontů Cl- krystalu chloridu sodného ilustru
je obr.2 17. Jsou obvykle též křehké, poněvadž klou
zání atomů vůči sobě navzájem, jež vysvětluje kujnost kovů, zamezeno uspořádá
ním kladných záporných iontů, které důsledkem povahy vazeb.
tak šest nejbližších sousedů druhého typu. krysta
lech NaCl vzdálenost mezi ionty stejného druhu 5,62 krystalech chloridu
česného nalézáme jiné uspořádání, kde každý iont umístěn rozích krychle
a soustavy krychlí Cs+ Cl- prostupují tak, středu každé krychle vždy
iont druhého typu (obr.2.má
(a) (b)
O 17. Polární kapaliny,
jako voda, jsou schopny rozpouštět mnohé iontové krystaly, což kovalentní kapali
ny, jako benzin, obvykle nedovedou. Ionty obou druhů lze představit umístěné rozích uprostřed stěn
soustavy krychlí tak, soustavy Cl- vzájemně prostupují. 18)
iontových krystalů. Energie vazby se
obvykle vyjadřuje eV/atom, eV/molekulu nebo kcal/mol, kde „molekula“
410
. 17.
Iontové pevné látky jsou většinou tvrdé důsledku síly vazeb mezi ionty,
z nichž skládají, mají vysoký bod tání.3 Prostá kubická stru krystalu CsCI.
Energie vazby (kohezní energie) iontového krystalu energie, která se
uvolnila utvořením krystalu jednotlivých neutrálních atomů. 17.Vazba pevných látkách
obsazení vyšších energetických stavů, jakmile elektronové slupky různých atomů
překrývají mísí navzájem. 17