V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Polární kapaliny,
jako voda, jsou schopny rozpouštět mnohé iontové krystaly, což kovalentní kapali
ny, jako benzin, obvykle nedovedou. Uspořádání iontů Cl- krystalu chloridu sodného ilustru
je obr.má
(a) (b)
O 17. Taková krystalová struktura, kterou zde
tvoří samostatně ionty obou druhů, nazývá kubická plošně centrovaná. oordinační číslo Model krystalu CsCI
v reálném ěřítku.
Energie vazby (kohezní energie) iontového krystalu energie, která se
uvolnila utvořením krystalu jednotlivých neutrálních atomů.3 jsou dva běžné typy struktury (podrobněji viz kap. krysta
lech NaCl vzdálenost mezi ionty stejného druhu 5,62 krystalech chloridu
česného nalézáme jiné uspořádání, kde každý iont umístěn rozích krychle
a soustavy krychlí Cs+ Cl- prostupují tak, středu každé krychle vždy
iont druhého typu (obr.3). 18)
iontových krystalů.
V krystalech CsCI vzdálenost mezi ionty stejného druhu rovna 4,11 Á. Jsou obvykle též křehké, poněvadž klou
zání atomů vůči sobě navzájem, jež vysvětluje kujnost kovů, zamezeno uspořádá
ním kladných záporných iontů, které důsledkem povahy vazeb. 17.3 Prostá kubická stru krystalu CsCI.2. Energie vazby se
obvykle vyjadřuje eV/atom, eV/molekulu nebo kcal/mol, kde „molekula“
410
. 17.
tak šest nejbližších sousedů druhého typu. 17. Každý iont. Ionty obou druhů lze představit umístěné rozích uprostřed stěn
soustavy krychlí tak, soustavy Cl- vzájemně prostupují.
Na obr. Tato struktura, tvořená samostatně ionty obou druhů,
se nazývá prostá kubická každý iont osm nejbližších sousedů druhého typu.
Iontové pevné látky jsou většinou tvrdé důsledku síly vazeb mezi ionty,
z nichž skládají, mají vysoký bod tání.2 17.Vazba pevných látkách
obsazení vyšších energetických stavů, jakmile elektronové slupky různých atomů
překrývají mísí navzájem
