V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Vazba pevných látkách
v každém okamžiku určitou krátkodosahovou strukturu, úplně podobnou jako
amorfní pevné látky to, shluky molekul kapaliny neustále posouvají. Protáhlé molekuly p-azoxyanisolu tedy přes to,
že mohou pohybovat, zůstávají mezi 116 135 navzájem rovnoběžné, vy
tvářejíce anizotropní kapalinu. 17.
Sklovitá pevná látka tedy metastabilní, neboť její vnitřní energie snížila,
• u
(o) (b)
408
.5). Výsledkem pevná látka vnitřní konfigu
rací kapaliny: nedošlo žádné změně stavu, ale místo toho zachovalo jedno
z přechodných uspořádání molekul kapaliny tím, omezila jejich pohyblivost. Ještě podivuhodnější
O br. 17. Například pevné, pravidelné uspořádání molekul krystalickém
p-azoxyanisolu mizí bodě tání při 116 °C, ale kapalný p-azoxyanisol zachovává
schopnost dvojlomu 135 °C. Je-li kapalina čistá neporušená, je
možno ochladit pod bod tuhnutí, aniž krystalizovala.
Nyní podívejme, bude dít při ochlazování kapaliny jejímu bodu
tuhnutí. Taková přechlazená kapa
lina obyčejně nestabilní bude krystalizovat při sebemenším vzruchu, ale někte
rých případech viskozita při snížené teplotě tak velká, molekuly nemohou
přemísťovat utvořit krystalovou mřížku. Přeměna kapaliny pevnou látku začíná projevovat výskytem drobných
krystalků zvaných jádra, která stále zvětšují, přeměna úplně dokončena.
jsou „kapalné krystaly“, které vykazují dvojlom vlastnost vyhrazenou obvykle
jen anizotropním krystalům, jako křemen nebo kalcit určité teplotní oblasti
nad bodem tání.
Význačný příklad krátkodosahového uspořádání kapalinách nastává vody
hned nad bodem tání, kde výsledkem menší hustota než při vyšších teplotách,
poněvadž molekuly uspořádaném stavu krystalech jsou sebe navzájem
více vzdálené, než když mohou volně pohybovat (odst.
Jádra mohou objevit samovolně anebo mohou jejich roli působit cizí částice,
jako jsou zrnka prachu krystalky nečistot.1 orfní B20 vykazuje krátkodosahové uspořádání, Krystalický B20 vykazuje též
dalekodosahové uspořádání
