V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Analogii mezi amorfními pevnými látkami kapalinami stojí zato sledovat jako
prostředek pro lepší pochopení obou fázových stavů hmoty. krystalu
B20 jsou atomy kyslíku šestiúhelníkových seskupeních jako obr. Všechny tyto vazby jsou elektronového původu,
takže hlavní podstatný rozdíl mezi nimi spočívá rozdělení elektronů kolem růz
ných částic, jejichž pravidelné uspořádání tvoří krystal.
17. Přítomnost daleko-
dosahového uspořádání (uspořádání velkou vzdálenost) tak určující vlastností
krystalu. Rozdíl mezi uvedenými dvěma druhy
uspořádání hezky ilustrován kysličníku boritého B20 který může vyskytovat
jak krystalické, tak amorfní formě.1 Amorfní pevné látky
Většina pevných látek jsou látky krystalické, jejichž atomy, ionty molekuly vytvá
řejí pravidelné, periodicky opakující trojrozměrné útvary. Mimoto van der Waalsovy kovové vazby poskytují soudržné síly mole
kulárních krystalech, resp. Jiným pevným látkám chybí dalekodosahové uspořádání částic, nichž se
skládají, tyto látky lze vhodně uvažovat jako přechlazené kapaliny, jejichž tuhost
je důsledkem mimořádně velké viskozity. KAPITOLA
Vazba pevných látkách
Pevná látka skládá atomů, iontů nebo molekul umístěných těsně vedle sebe
a jejich vzájemná blízkost původcem charakteristických vlastností pevné fáze.
Struktura amorfních pevných látek však vyznačuje krátkodosahovým uspo
řádáním (uspořádáním malou vzdálenost).
Navíc difrakce rentgenových paprsků ukazuje, mnohé kapaliny mají nesporně
407
. obou případech každý atom boru obklo
pen třemi atomy kyslíku, což představuje krátkodosahové uspořádání. 17. mikroskopického
hlediska však mají kapaliny také pevnými látkami mnoho společného. kovech.
V pevných látkách mají své důležité protějšky iontové kovalentní vazby, jež tvoří
molekuly. Například
hustota dané kapaliny obvykle blíže hustotě příslušné pevné látky, což napovídá,
že stěsnání částic srovnatelné; tento závěr podporuje stlačitelnost těchto stavů.1, což
je dalekodosahové uspořádání, kdežto amorfní, sklovitá látka tuto další pra
videlnost postrádá. Kapaliny obvykle
považují bližší plynům než pevným látkám; kapaliny plyny jsou přece tekutiny
a při teplotách nad kritickým bodem rozdíly mezi nimi mizí. Sklo, asfalt četné plastické hmoty jsou
příklady takových amorfních („beztvarých“) pevných látek.17
