V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Země je
výška vzniku mezonu y0, ale jeho doba života naší vztažné soustavě prodloužila
v důsledku relativního pohybu na
f 10~6 ___ 10~6
“ V(1 v2lc2) V[1 (0,998c)2/c2] 0,063
= 31,7.7
rychlost 2,994 108 m/s, což 0,998 rychlosti světla Avšak během své střední doby
života mohou mezony urazit vzdálenost jen
y víq 2,994 10* m/s 10~6 =
= 600 ,
přičemž skutečnosti vznikají výškách více než desetinásobných. stejnou jako dříve.
Tento paradox můžeme vysvětlit použitím výsledků speciální teorie relativity.
Podívejme problém vztažné soustavy mezonu, níž jeho střední doba
života 10“ Zatímco tuto střední dobu života mezonu pohyb nepůsobí, jeho
dráha nám Zemi jeví zkrácena poměru
— «‘¡ ■
Jo
Tedy když zemském povrchu změříme výšku vzniku mezonu jako y0, „vidí“
mezon její velikost jako Položíme-li 600 jako maximální vzdálenost, kterou
může mezon urazit své vlastní vztažné soustavě, dostaneme příslušnou vzdálenost
v naší vztažné soustavě
y 600 600 600
y° v2l°2) VC1 (0,998c)2/c2] V(1 -0,996) 0,063
= 500 . Obě hlediska dávají shodné výsledky. 10“ s,
tj.
Přes svou krátkou životnost tedy mezony mohou dosáhnout zemského povrchu ze
značných výšek, nichž skutečnosti vznikají.
37
. hodnotu téměř 16krát větší, než kdyby byl vůči nám klidu. Během 31,7 10-6 s
může mezon, jehož rychlost 0,998c, urazit vzdálenost
y 2,994 108 m/s 31,7 10-6 =
= 9500 ,
tj.
Nyní podívejme problém hlediska pozorovatele Zemi.1
