Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 318 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tímto závěrem též souladu menší úhel mezi vazbami v H20 .6 má strany délce 1/2, (i)1/2 21/2. jsou tři dvojnásobně obsazené vazebné orbity, jež ponechávají jednu dvojici nesdílených elektronů, které jsme dříve předpokládali v orbitu atomu Kdyby zde byly místo orbitů hybridní orbity sp3od atomu N, znamenaly více oddělené vazby nižší energii systému. 13. Vazebné úhly 104,5° HzO 107,5° 3jsou zřejmě blíže tetraedrickému úhlu 109,5° při hybridní vazbě sp3 než úhlu 90°, který bychom očekávali jen za účasti orbitu atomů vysvětluje, jak může být dříve zmíněné odpuzování mezi vodíkovými atomy těchto molekulách zahrnuto popisu vazby pomocí molekulových orbitů. O br. 13. Můžeme tedy považovat vazebný úhel 107,5° 3za výsledek kompromisu mezi dvěma krajními případy čtyř hybridních orbitů sp3 atomu nichž jeden nevazebný, tří vazeb­ ných orbitů jednoho nevazebného orbitu (který však nízkou energii).12 představuje molekulu základě představy hybridních orbitů sp3, ve srovnání obr. Proti tomuto zisku sta­ bilitě molekuly vystupuje potřeba převést dvojici nevazebných elektronů do hybridního stavu sp3 vyšší energií, aniž nějak přispívaly procesu vazby (n? rozdíl CH4, kde vazbě podílejí všechny čtyři orbity sp3). V H20 jsou atomu dva vazebné dva nevazebné orbity, proto zd sklon vytváření hybridních orbitů sp3 menší než kde jsou tři vazebné jen jeden nevazebný orbit.9 nakresleným základě orbitů p.13. 321 . i cos --------------------------------------- 5------ , 2bc i 9 109,5° , což souhlasí experimentálním výsledkem. Obr.12 Valenční atom ové orbity olekule čpavku předpokladu hybridace sp3 orb itů Jeden orb itů sp3 obsazen dvěma elektrony atom nepřispívá vazbě. 13. Je-li úhel mezi vazbami C—H roven máme z kosinové věty (a2 2fcc cos 9) a2 fo2