V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
. Slovem „symetrický“ míní jako dříve, orbit nemění znaménko
při inverzi kolem středu spojnice dvou jader, kdežto antisymetrický orbit při takové
inverzi mění znaménko.
Obr. Symetrický orbit index g
(z německého „gerade“ sudý) antisymetrický orbit index německého „un-
gerade“ —lichý). (Paramagnetismus je
zcela zřetelný: protéká-li kyslík blízkosti magnetu, přitahován jeho pólům
podobně jako železné piliny. Znaménko vlnové funkce
lze přitom vyznačit každém lalůčku takové kresby, která ovšem představuje |i/^|2. homonukleární molekuly na
příklad H2, 2.2 obsahuje diagramy hraničních ploch, jež ukazují vznik molekulových
orbitů atomových orbitů homonukleárních dvouatomových moleku
lách.10 9.1, když méně přímým způsobem.)
13.12.) konečně protivazebný orbit označuje hvězdičkou, jako
například lscr* pro protivazebný orbit i//A 2. terminologii
molekulové fyziky \ps označuje jako orbit lsirg \{/A jako orbit ls<r*.h, kde ,.
Molekulové stavy, pro něž značí písmenem stavy písmenem n,
stavy písmenem <
5 atd. abecedním pořadí. Celková hustota pravděpodobnosti \tp\2 se
samozřejmě rovná součinu čtverců <ř|2 |R|2. minulé kapitole jsme viděli, jak lze kombinací orbitů dvou atomů
vodíku vytvořit buď vazebný orbit i//s, nebo protivazebný orbit i]/A. 13. Orbity znázorněné obr. Tato složka momentu
hybnosti molekuly kvantovaná omezená hodnoty ).3
vysvětluje rovněž předpovídá stejné schéma jednoduchých, dvojných trojných
vazeb jako tab. 9.
Obr. 13.13. Orbity zřejmě vykazují osovou symetrii kolem osy vazby, kdežto orbity n
mění znaménko při rotaci 180° kolem vazbové osy.1 obsahuje diagramy hraničních ploch pro orbity Tyto diagramy
ukazují každém případě |®<ř|2, kdežto příslušné radiální hustoty pravděpodobnosti
|R|2 možno najít obr. Jelikož laloky orbitů jsou
305
.3 Molekulové orbity
Při rozboru chemické vazby základě molekulových orbitů užitečná možnost
znázornění prostorového rozdělení různých atomových orbitů podobně jako vo
díku. Řecké písmeno znamená, molekulový stav nemá žádný
moment hybnosti kolem osy vazby (která bere jako osa z). Tady mnohem vhodnější každém případě kreslit plochy konstantního
\i//\2, ohraničující oblasti, nichž celková pravděpodobnost výskytu elektronu
nějakou určitou hodnotu, například nebo procent. Symbol „ls“
zde udává atomové orbity, které kombinací základě metody LCAO vytvářely
daný molekulový orbit. 9.13 jsou dvourozměrné, tedy pro tento účel
nevhodné. 13.
Když dva atomy navzájem přibližují, jejich orbity překrývají výsledkem
bude buď zvýšená hustota pravděpodobnosti výskytu elektronů mezi nimi, což značí
vazebný molekulový orbit, nebo snížená koncentrace, jež značí protivazebný mole
kulový orbit. (Rozlišení smysl jen pro dvouatomové molekuly
obsahující jádra jednoho stejného prvku tzv.
