V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
stejné vnitřní slupce prvků 2. 12. Atomy neúplnými vnějšími podslupkami snaží získat nebo ztratit
elektrony tak, aby dosáhly stabilních konfigurací, stávají tím zápornými nebo
kladnými ionty.Chemická vazba
Schrodingerova rovnice pro molekulu nemá exaktní řešení. Ionizační energie (někdy též ionizační potenciál) prvku energie
potřebná odstranění elektronu jednoho jeho atomů; tedy mírou toho, jak
pevně jsou okrajové vnější elektrony vázané. Čím větší atom, tím dále vnější elek
tron jádra tím menší elektrostatická síla něj působí; proto ionizační energie
obecně klesá každé grupě rostoucím atomovým číslem. 10. vázán ke
svému mateřskému atomu postupně efektivním nábojem +2e, +3e, atd. Prozkoumáme nyní podrobně iontovou
vazbu NaCl, což mnohem jednodušší než při kovalentní vazbě H2. Exaktní řešení
je vskutku možné jen pro všechny ostatní molekulové systémy musí vyšetřo
vat přibližnými metodami. 12. Obr.6 Iontová vazba
Jak jsme již uvedli, může být molekulová vazba čistě kovalentní jednom krajním
případě jako kde jsou dva elektrony zcela společné dvěma protonům —
až čistě iontová druhém krajním případě —jako NaCl, kde elektron přesunuje
od atomu atomu Cl, ionty Cl" pak elektrostaticky přitahují, aniž
by docházelo sdílení nějakého elektronu.
296
. Tab.11 ukazuje závislost těchto energií atomovém čísle.
Tuto závislost ionizační energie prvků není těžké pochopit.
Nejstabilnější elektronová konfigurace atomu skládá uzavřených podslupek
(odst.
Druhým krajním případem, rozdíl atomů alkalických kovů, snažících
se pozbýt svých okrajových vnějších elektronů, jsou atomy halogenů, jež projevují
sklon doplňování svých vnějších podslupek zachycením vždy jednoho elektronu.
K oddělení elektronu takového atomu zapotřebí poměrně malá práce, tak
alkalické kovy snadno tvoří kladné ionty. 12.
12.1 obsahuje ionizační energie
prvků obr. antiparalelní
spiny. Nejpodrobnější rozbor pro molekulu provedli James
a Coolidge použitím modifikovaného přiblížení molekulových orbitu. Zvyšování ionizační
energie podél každé periody zleva doprava vysvětluje růstem náboje jádra při
konstantním počtu vnitřních stínících elektronů.5). Například atom
kteréhokoli alkalického kovu grupy jeden elektron vně uzavřené podslupky.
Elektrony vnitřních slupek částečně odstiňují vnější elektron jaderného náboje
+ takže efektivní náboj držící vnější elektron atomu není ale přibližně e. Rozdílnost dvou uvedených křivek důsledkem Pauliho principu, který brání
dvěma elektronům témže kvantovém stavu systému, aby měly stejné spiny, vede
tak převládajícímu odpuzování tehdy, když jsou spiny rovnoběžné.
periody jsou dva elektrony, efektivní jaderný náboj působící vnější elektrony
těchto atomů tudíž +(Z Vnější elektron lithiu vázán atomu efektivním
nábojem kdežto každý vnější elektron beryliu, boru, uhlíku atd.10
ukazuje jejich výsledky pro případ, kdy mají elektrony paralelní, resp
