Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 278 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektron sdílený dvěma protony méně omezený pohybu než elektron příslušející jedinému protonu, a tedy znamená, menší kinetickou energii.3 Molekulový iont Předně potřebujeme znát vlnovou funkci elektronu iontu neboť základě můžeme vypočítat energii systému jako funkci vzájemné vzdálenosti obou protonů.12. Feynman Hellmann dokázali nezávisle sobě velmi důležitý teorém, který pod­ statě tvrdí, oba přístupy dávají vždycky shodné výsledky. Protože efektivní poloměr vlnové funkce stavu vodíku 0,53 vidíme, sdílení elektronu může nastat jen mezi atomy, jejichž vlnové funkce znatelně překrývají. Za předpokladu, dva protony mohou sdílet elektron, lze jednoduše ukázat, proč může být energie takového systému menší než energie atomu vodíku samotného protonu. Tyto úvahy jsou kvantověmechanického rázu, normálně většinou inter­ akci mezi nabitými částicemi vyšetřujeme prostřednictvím elektrostatických sil.3 mohl samovolně přejít sousednímu protonu, který větší vzdálenosti elek­ tronu než jeho mateřský proton. Pravděpodobnost průchodu elektronu oblastí vysoké potenciální energie („stěny“) mezi dvěma protony bezpochyby silně závisí jejich vzájemné vzdá­ lenosti. Známe-li rozdělení pravděpodobnosti výskytu elektronu molekule, můžeme podle tohoto tzv. 12. Kvantová fyzika však takový mechanismus posky­ tuje. Při vzdálenosti můžeme brát elektron, jako přecházel jednoho protonu druhému přibližně každých 10"15 což znamená, můžeme právem považovat elektron společný oběma protonům. Feyn- manova-Hellmannova teorému provést výpočet energie systému klasicky dojdeme k týmž výsledkům, jaké bychom dostali čistě kvantověmechanickým výpočtem. Takový stav popsat konstatováním, dva protony sdílejí jeden elektron. Existuje jistá pravděpodobnost, elektron uvězněný krabici pronikne stěnou a dostane druhé krabice, zároveň stejnou pravděpodobnost proniknout zpět. Celková energie elektronu j je tudíž menší než systému není-li vzájemné odpuzování protonů příliš velké, měl být iont stabilní. Podle principu neurčitosti musí být hybnost, tedy kinetická energie částice tím větší, čím menší oblast prostoru, které částici odkazujeme. Má-li E(R) minimum, budeme vědět, vazba může nastat, budeme též moci určit vazebnou energii rovnovážnou vzdálenost mezi protony. Je-li však vzájemná vzdálenost protonů prochází elektron stěnou průměru jen jednou vteřinu, je v atomovém měřítku doba prakticky nekonečná. Feynmanův-Hellmannův teorém není samozřejmý, neboť studium molekuly pomocí elektrostatických sil nebere explicitně úvahu kinetickou energii elektronu, kdežto kvantový postup zahrnuje celkovou energii elektronu; přesto jakmile jednou vlnová funkce \j/ elektronu určena, lze použít stejně dobře jedné nebo druhé metody. 281