Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 271 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Poslední diagram, který budeme studovat, diagram energetických hladin rtuti, která dva elektrony vně vnitřní části obalu složené elektronů uza­ vřených slupkách podslupkách (tab.Atomová spektra se parahelium, kdežto atom parahelia může naopak při srážce získat excitační energii stát atomem ortohelia; obyčejné kapalné nebo plynné helium tudíž směsí obou. druhé straně diskrétní spektrum svůj původ v elektronových přechodech uvnitř atomů, jež byly rozrušeny dopadajícími elektrony. jsme dověděli, rentgenová spektra terčů bombardovaných rychlými elektrony vykazují úzká ostrá maxima při vlnových délkách charakteristických pro materiál terčíku, kromě spojitého rozdělení vlnových délek minimální vlnové délce, nepřímo úměrné energii dopadajících elektronů. To jistě neznamená, pravděpodobnost přechodu nutně velmi vysoká, neboť tři stavy jsou nejnižší tripletního systému, tudíž excitované rtuťové páře mají tendenci být hustě obsazeny.3 nepřítomnost stavu 13S. Přechody 3P0 1S0 3P2 1S0 porušují pravidlo o zakázaných přechodech resp.5 Rentgenová spektra V kap.2). Očekáváme opět rozdělení singletní a tripletní stavy jako heliu, ale protože atom rtuti tak těžký, můžeme rovněž předpokládat známky hroucení LS-vazby mezi momenty hybnosti. Spojité spektrum paprsků X výsledkem obráceného fotoelektrického jevu, kde kinetická energie elektronu přeměňuje energii fotonu hv. Nejnižší tripletní stavy nazývají metastabilní, protože nedochází-li ke srážkám, může atom takovém stavu udržet svou excitační energii poměrně dlouhou dobu (vteřinu nebo více), než vyzáří. Stavy 3P0 3P2 jsou tedy metastabilní nepřítomnosti srážek může atom setrvat každém nich poměrně dlouhou dobu. 11. pravidlo omezující nebo ±1, stejně jako výběrové pravidlo výskyt těchto přechodů tak mnohem méně pravděpodobný než výskyt přechodu 1S0. Nejnižší tripletní stav 23S, ačkoli nejnižší singletní stav 11S. Ionizační energie helia — práce, kterou třeba vynaložit odstranění elektronu atomu —je 24,6 eV, nej- vyšší všech prvků. třetí energetický rozdíl mezi základním stavem, nejnižším excitovaným stavem poměrně velký, což odráží silnou vazbu elektronů uzavřených slupek zmíněnou kap. Silná spinorbitální interakce rtuti, jež vede částečnému zhroucení LS-vazby, rovněž svědomí velkou vzdálenost mezi sousedními komponentami tripletů 3P. Druhou viditelnou pozoruhodností obr. 274 . 11. Stav 13S chybí v důsledku vylučovacího principu, neboť tomto stavu oba elektrony měly rovno­ běžné spiny, tedy stejný soubor kvantových čísel. 11.4, obě tato očekávání splňují několik význačných čar spektru rtuti vzniká při přechodech, jež porušují výběrové pravidlo Příkladem přechod 3Pt -►1S0 vytvářející silnou čáru vlnové délce 2537 ultrafialové oblasti. 10. Jak ukazuje obr. 10