V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
první aproximaci tedy očekáváme, energetické hladiny sodíku budou
O 11. Čím menší hodnota pro dané tím
270
. obr. Podrobná stru hladin přechody, jež vedou různým kom ponentám
čáry Hx, jsou zobrazeny kruhovém výřezu. 9.2 diagram energe
tických hladin sodíku srovnání vodíkovými hladinami (též obrázku)
skutečně pozorujeme shodu pro stavy nejvyšším tj.
Atom sodíku vně uzavřených vnitřních slupek jeden elektron 3s, tak
předpokládáme-li, vnitřních elektronů úplně odstiňuje náboj 10e celkového
náboje jádra, působí vnější elektron efektivní jaderný náboj stejně jako ato
mu vodíku.
stejné jako vodíku jen tím rozdílem, důsledku Pauliho principu nejnižší hladi
na odpovídá sodíku místo vodíku. pochopení příčin nesouladu při nižších hodnotách nám stačí
podívat obr.Atomová spektra
Různé vlivy tak způsobují rozštěpení spektrální čáry (obr.12 všimnout závislosti pravděpodobnosti výskytu elektronu
v atomu vodíku vzdálenosti jádra.1 Diagram energetických hladin vodíku ukazující původ některých nejvýznačnějších spektrál
ních čar. 6. pro stavy největším momen
tem hybnosti. 11.5) sedm blízkých
komponent
