V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
20) V[s(s 1)] h
a složka vektoru podél osy magnetickým spinovým kvantovým číslem ms
podle vzorce
(10.24) rrijti .25) rrij .19) .
Stejně jako m;, kvantové číslo vždycky poločíselné.18) y/[l(l ,
kdežto složku vektoru podél osy udává magnetické kvantové číslo vztahem
(10.
Jelikož jsou vektory, musí získání celkového momentu hybnosti sčítat
vektorově
(10. Kvan
tové číslo vždycky celočíselné nebo kdežto proto výsledné musí
být poločíselné.21) msh .
Možné hodnoty jsou rozsahu přes hodnoty msjsou ±s.26) .Mnohaelektronové atomy
Velikost orbitálního momentu hybnosti atomového elektronu dána jeho
orbitálním kvantovým číslem podle vzorce
(10.
Podobně velikost spinového momentu hybnosti určena spinovým kvantovým
číslem (které jedinou hodnotu podle vzorce
(10. Možné hodnoty nij jsou též rozmezí přes vždy po
celočíselných intervalech, tak pro každou hodnotu je
(10.
254
.
Obvykle pro kvantová čísla, jež popisují případě jediného elektronu,
užívá symbolů rrij, takže
(10.22) .23) VDO’ >
(10.
K odvození závislostí mezi kvantovými čísly různých momentů hybnosti je
nejjednodušší začít složkami vektorů Poněvadž Jz, jsou skalární
veličiny, je
Jz ,
rrijh m,h sh
a
(10
