Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 237 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bohrův magneton hodnotu — 9,27 10“24 . V roce 1925 objevil Wolfgang Pauli základní princip, kterému podřizu elektronové konfigurace atomů majících více než jeden elektron. Posuv vlnové délky, odpovídající takové změně energie, asi pro spektrální čáru neporušenou vlnovou délkou 6563 poněkud více, než činí pozorované štěpení čáry vznikající při přechodu Indukce magnetického pole na vyšších drahách však menší než pro dráhu základního stavu, čímž vysvětluje tento nesouhlas. 10. Jedním příkladem veliký rozdíl chemických vlastnostech některých prvků, jejichž atomová struktura liší jen jediný elektron: například prvky atomovým číslem jsou řadě halový plyn fluor, inertní plyn neon alkalický kov sodík. Jeho vylučovací 240 . 10~22 .3 Pauliho vylučovací princip V normální konfiguraci atomu vodíku elektron svém nejnižším kvantovém stavu.8) p j Vm 9,27 10~24 « 2m * 1,30. Jelikož elektronová struk­ tura atomu rozhoduje jeho interakci jinými atomy, lze těžko pochopit, proč se měly chemické vlastnosti prvků měnit tak náhle při malé změně atomového čísla, kdyby všechny elektrony atomu byly pohromadě vjednom témž kvantovém stavu. 2m Magnetická energie Vmtakového elektronu tedy podle (10. jsou však normální, základní konfigurace složitějších atomů? všech 92 elektronů atomu uranu stejném kvantovém stavu, takže snad můžeme představit, jako kroužily namačkány všechny jedné Bohrově dráze? Řada důkazů svědčí nepravděpodobnosti této hypotézy.Mnohaelektronové atomy Orbitální elektron (dejme tomu atomu vodíku) „vidí“, jak /-krát vteřinu obíhá proton nábojem +e, proto elektron působí magnetické pole indukcí B = 2r V základním stavu Bobrova atomu 1015 10” takže B , což velmi silné magnetické pole