V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
překl.2 orm ální anom ální Zeem anův jev různých spektrálních čar.
K popisu spinového momentu hybnosti elektronu užívá kvantové číslo 5.
101) Termín pro vnitřní moment hybnosti částice, anglického slovesa „to spin“ —točit se,
otáčet se, vířit. Goudsmit Uhlenbeck tím měli mysli klasický obraz
elektronu jako nabité kuličky rotující kolem své osy. rotací spojen moment
hybnosti, protože elektron záporně nabitý, magnetický moment fis opačného
směru, než směr vektoru jeho momentu hybnosti Ls. Velikost S
momentu hybnosti daného spinem elektronu souvisí spinovým kvantovým číslem s
vztahem
(10.
Kvantové číslo může mít jen jedinou hodnotu %
; toto omezení plyne Diracovy
teorie, jak uvidíme níže, rovněž získat spektrálních údajů. Pojem spinu elektronu10 l)
byl úspěšný nejenom při vysvětlování jemné struktury anomálního Zeemanova
bez agnetického pole
s agnetickým polem
očekávané štěpení
bez agnetického pole
s agnetickým polem
O 10.
236
.Mnohaelektronové atomy
ním momentu hybnosti, určitý magnetický moment spojený tímto vnitřním
momentem hybnosti. Představa elektronu jako
rotující nabité kuličce ovšem sotva souladu kvantovou mechanikou, avšak
v roce 1928 Diracovi základě relativistické teorie podařilo ukázat, částice
s nábojem hmotou elektronu mají mít právě takový vlastní moment hybnosti
a magnetický moment, který jim připisují Goudsmit Uhlenbeck.3) V[s(s 1)] V(3) ,
který shodný výrazem udávajícím velikost orbitálního momentu hybnosti
pomocí orbitálního kvantového čísla l
L V[/(Z 1)] .
efektu, ale široké palety ostatních atomových jevů. Pozn
