V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
11), takže
(9. zají-
objem slupky dV
- 2dr
? *rZ\Rnt\\r
O 9.Kvantová teorie atomu vodíku
Radiální část vlnové funkce rozdíl nejenomže závisí ale různým
způsobem každé kombinaci kvantových čísel (tab. Zřejmě je
R maximální pro tj. Obr.1).) Zde tedy objem kulové slupky
s vnitřním poloměrem vnějším poloměrem (obr.
Nicméně střední hodnota pro elektron stavu l,5a0, což první pohled
zaráží, protože energetické hladiny jsou kvantověmechanickém Bohrově modelu
228
.11 bjem sférické slupky.
Hustota pravděpodobnosti výskytu elektronu vzdálenosti jádra je
úměrná |/?|2, ale skutečná pravděpodobnost výskytu elektronu tomto místě je
úměrná |/{|2dV, kde dKje infinitezimální objemový element mezi dr.46) vynesen obr.10 ukazuje
grafy závislosti pro stavy ls, 2s, 2p, 3s, vodíkového atomu. 9. 9. jádře samém, pro všechny stavy zatímco zde rovná
nule pro stavy nenulovým momentem hybnosti.
Tak trochu kupodivu nejpravděpodobnější hodnota pro elektron stavu
ls přesně rovna a0, poloměru dráhy elektronu základním stavu Bohrova modelu. (To je
analogické případu obyčejné hustoty: voda hustotu hmoty g/cm3, ale její hmota
závisí vždy uvažovaném objemu vody. 9. 9.
Je-li normovaná funkce, pak skutečná pravděpodobnost nalezení elektronu ve
vzdálenosti jádra vodíkovém atomu je
(9.12 pro tytéž stavy, jejichž radiální funkce jsou
na obr.10; příslušné křivky obou obrázků jsou zpravidla zcela odlišné.
mavé, není rozdíl samého pro stavy maximální jádře, nýbrž své
maximum konečné vzdálenosti jádra. 9.45) 4nr2 .
Vztah (9.46) 47tr2|R„,|2dr
