V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Naštěstí tato druhá alternativa důsledku symetrie fyzikální úlohy značně
usnadňuje řešení problému. Jsou dvě možnosti: buď můžeme
vyjádřit kartézských souřadnicích záměnou (x2 z2) 1/2, nebo
vyjádřit Schródingerovu rovnici pomocí sférických souřadnic <
p definovaných
na obr.1).otože naše funkcí nikoli
x, nemůžeme (9.1.
205
.
z
x s
y sin sin <
P
z rcos^
Sférické souřadnice bodu obr. 9.2) rovnou dosadit (9.
Hodnota souřadnice bodu však není rovna jeho zeměpisné šířce, například na
rovníku 90°, kdežto zeměpisná šířka rovníku 0°; cpje shodné zeměpisnou
délkou, bereme-li osu globusu jako osu osu směru q
> 0°.1
náboje vzdálenosti jiného náboje Pr.9. 9.
x
Na povrchu koule středem jsou čáry konstantního zenitového úhlu jako
rovnoběžky globusu čáry konstantního azimutálního úhlu <
p jako poledníky.1 mají tento význam:
r délka polohového vektoru počátku bodu y/(x2 z2),
9 úhel mezi polohovým vektorem osou zenitový úhel =
z
= arccos --------------------------,
V (x2 z2)
<
p úhel mezi projekcí polohového vektoru roviny osou měřený
ve vyznačeném směru =
= azimutální úhel =
v
= arctg
