Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 188 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dyl K řešení rovnice (8. třetí bude existovat jistá pravděpodobnost, částice může „proniknout“ potenciálovou zdí, níž nalézá, přejít hranice . druhé nejnižší dovolená energie nebude ale nějaká určitá minimální hodnota E0.5 Ještě dříve než provedeme podrobný výpočet, můžeme tušit tři kvantověmecha- nické modifikace tohoto klasického obrazu. Schródingerova rovnice pro harmonický oscilátor, kde \kx2, zní (8. Těmito substitucemi jsme podstatě změnili jednotky, nichž jsou vyjádřeny metrů joulů vhodné bezrozměrné jednotky.23) tvar ' . dx2 ti2 Rovnice (8. pomocí nabývá Schrodingerova rovnice tvaru (8.20) vhodně zjednoduší zavedením bezrozměrných veličin « - kde klasická frekvence oscilátoru (8.23) .8. Přepišme rovnici (8.20) . Má-li nějaká vlnová funkce \ p reprezentovat skutečnou částici lokalizovanou prostoru, musí její hodnota blížit nule jdoucím nekonečna, aby hodnota j: dy zůstala konečná nenulová. prvé zde již nebude spojité spektrum dovolených energií, nýbrž spektrum diskrétní, skládající jen jistých specifických hodnot. dV dy 2 =(y2 4*, d l (y2 ij/ 191 .23) budeme nejprve hledat asymptotický tvar, jenž i¡j musí mít při oo.18)