V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Vhodný tvar je
(8.4) svědčí
o platnosti kvantové mechaniky. Podle druhého pohybového zákona —
= tady bude
je frekvence kmitů, jejich amplituda fázová konstanta veličina závislá na
hodnotě čase 0. Obě tyto předpovědi jsou výlučně
kvantověmechanického rázu klasické fyzice jim neodpovídá žádný jev. přímo úměrná výchylce částice její rovnovážné polohy,
Tento vztah odpovídá Hookovu zákonu.
, d2x
—kx ,
dí2
(8.8. Abychom ocenili tuto skutečnost, připomeňme si, každá síla,
(8. Jejich
potvrzení řadě experimentů atomové jaderné fyziky (viz odst.16)
Řešení rovnice (8.
8.5 Harmonický oscilátor
O kmitavém pohybu hovoříme tehdy, když nějaký systém kmitá kolem své rovno
vážné konfigurace.
Význam harmonického oscilátoru klasické moderní fyzice nespočívá přesné
platnosti Hookova zákona pro skutečné návratné síly, která také zřídkakdy
vyskytuje, ale skutečnosti, tyto návratné síly pro malé výchylky redukují na
Hookův zákon.5
je jakýmsi doplňkem „prosakování“ částic uvězněných krabici tehdy, nemají-li
dostatečnou energii pronikání stěnami krabice. Podmínkou pro existenci
kmitavého pohybu přítomnost návratné síly, jež působí tak, vrací porušený
systém jeho rovnovážné polohy; setrvačnost pohybující hmoty způsobí, že
částice přeletí rovnovážnou polohu systém kmitá donekonečna, nevyskytují-li
se zde současně nějaké ztrátové, útlumové procesy. Systémem může být těleso pružině nebo hladině kapaliny,
dvouatomová molekula, atom krystalové mřížce mohli bychom uvést nesčetné
příklady makroskopického mikroskopického světa.17) cos jiv q>) ,
kde
( )
189
. 22.15) .
Ve speciálním případě harmonického pohybu návratná síla působící na
částici lineární, tj.16) lze zapsat mnoha způsoby.1 23
