V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Takový přístup rozvinuli letech 1925 —1926 Erwin Schrödinger,
W erner Heisenberg další pod výstižným názvem kvantová mechanika.1 Kvantová mechanika
Základní rozdíl mezi newtonovskou kvantovou mechanikou spočívá tom, co
která nich popisuje. snad nejzávažnější, nedovoluje nám dosáh
nout toho, měla skutečně úspěšná teorie atomu umožňovat, totiž pochopení
způsobu, jímž jednotlivé atomy navzájem interagují, vytvářejí tak makroskopická
seskupení hmoty fyzikálními chemickými vlastnostmi, které pozorujeme.
156
. rec.
Tyto námitky proti Bohrově teorii nejsou vyslovovány nepřátelského sta
noviska, neboť tato teorie byla jedním těch plodných činů, jež přetvářejí vědecké
myšlení, ale spíše proto, abychom zdůraznili potřebnost obecnějšího přístupu ato
movým jevům. Pozn. když
správně předpovídá spektrální čáry vodíku, vodíkových izotopů atomů vodíkového
typu, není schopna rozšíření spektra složitých atomů, jež mají dvou nebo
více elektronech, nemůže poskytnout žádné vysvětlení, proč jsou některé spektrální
čáry intenzivnější než jiné (tj.
11. např. Newtonovská mechanika zabývá pohybem částice pod vli
vem působící síly předpokládá, takové veličiny, jako poloha, hmota, rychlost
7'1) Všechny nedostatky Bohrovy teorie, které autor prvním odstavci uvádí, vyplývají
z přímého porovnání experimentálními fakty.1). (Můžeme ještě dodat, představa pohybu
přesně lokalizovaného elektronu oběžné dráze rozporu relacemi neurčitosti, experimen
tálně potvrzenými.) Vedle toho kvantová mechanika dovoluje základnějších předpokladů
odvodit některé zákonitosti, které Bohrově teorii bylo nutno postulovat (srv.
7. proč mají některé přechody mezi energetickými hladi
nami větší pravděpodobnost), nemůže vysvětlit pozorovanou skutečnost, mnohé
spektrální čáry skutečnosti skládají několika jednotlivých čar, jejichž vlnové
délky navzájem nepatrně liší. Počátkem
30. let aplikace kvantové mechaniky problémy atomů,» atomových jader, molekul
a pevných látek umožnila pochopení obrovského množství jinak záhadných experi
mentálních údajů což životní přínos každé teorie vedla pozoruhodně
přesným předpovědím7-1).KAPITOLA
Schrödingerova rovnice
Bohrova teorie atomu, uvedená minulé kapitole, dokáže přesvědčivě vysvětlit
jisté experimentální údaje, avšak vyznačuje řadou podstatných omezení. závěr odst
