V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
20)
(6.20)
Veličinu mvr známe jako moment hybnosti (impulsmoment) elektronu jeho dráze.
Vyjádříme nejprve jiným způsobem podmínku, podle níž být stabilní dráha
v atomu složena celočíselného počtu Broglieho vlnových délek elektronu.22) mrE ,
a A
mv
nh
mvr . Přesto užitečné
přesně vědět, jaký vliv pohyb jádra chování vodíkového atomu.6.
Ekvivalentním vyjádřením Bohrova postulátu tedy požadavek, aby moment
hybnosti vodíkového atom byl celočíselným násobkem skutečnosti bylo
kvantování momentu hybnosti jednotkách východiskem Bobrovy původní práce,
neboť hypotéza Broglieho vln tehdy ještě neexistovala.20) platí jen pro složku momentu hybnosti
v určitém směru, kdežto sama velikost momentu hybnosti kvantovaná poněkud
jinak.) Přepsáno pomocí úhlové rychlosti elektronu, zní pravidlo kvantování
(6.
2n
151
. Těžiště tělesa jeho rovnovážným bo
dem; uvažujeme-li jádro elektron vodíkovém atomu, jako byly opačných
koncích nehmotné tyče délky tvoříce tak nesouměrnou činku (obr. Tato
podmínka říká, že
n r,
a protože Broglieho vlnová délka dána vztahem
můžeme psát
(6. kap. 6.7
nerozumný: ota protonu 1836krát větší než ota elektronu elektrostatická
síla
* 4rcs0 ’
\
jíž navzájem sebe působí, pro obě částice stejnou velikost.
r
Má-li jádro otu která není nekonečná, krouží samotné jádro jeho
orbitální elektron kolem společného těžiště.21) mcor2 ,
neboť
v
co . uvidíme, že
pravidlo kvantování vyjádřené vztahem (6.14), najdeme
těžiště, které vzdálenosti jádra vzdálenosti elektronu, poža
davku
(6
