V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
v atomových spektrech řadí jistých skupin, zvaných spektrální série. Spektrální čáry vodíku ultrafialové infračervené oblasti tvoří některé
jiné série.5) Pfundova série
138
.
další jednotlivé čáry, nýbrž jen slabé spojité spektrum. Balmerův vzorec pro vlnové
délky této série zní
Čára odpovídá odpovídá atd. Čára nejdelší vlnovou délkou 6563 označena další čára vlnovou délkou
4863 značí atd.
(6. Vlnové
6.
2) Lymanova série
V infračervené oblasti byly zjištěny tři spektrální série, jejichž čáry mají vlnové
délky určené vztahy
(6.5. Jak vlnová délka klesá, rozložení čar stále hustší jejich
intenzita slábne hraně série při vlnové délce 3646 kterou již nejsou žádné
(6.
Balmerova série obsahuje pouze uvedené vlnové délky viditelné části spektra
vodíku. Lymanova série ultrafialové oblasti obsahuje vlnové délky dané vzorcem
Tyto spektrální série vodíku jsou obr.
Existence tak význačných pravidelností spektru vodíku spektrech složi
tějších prvků objektem rozhodujícího testu pro každou teorii atomové struktury.5) všude stejná. Rydbergova konstanta, hodnotu
R 1,097 107 1,097 10~3 . První taková spektrální série byla objevena Balmerem
v roce 1885 při studiu viditelné části spektra vodíku; Balmerovu sérii ukazuje obr.1) Balmerova série
Veličina tzv. odnota rovni
cích (6.Bohrův model atom u
Na sklonku devatenáctého století bylo zjištěno, vlnové délky přítomné
délky každé sérii lze udat jednoduchým empirickým vzorcem, přičemž nápadná
podobnost mezi jednotlivými vzorci pro různé série, jež obsahují úplné spektrum
uvažovaného prvku.6 vyneseny závislosti vlnové délce;
Brackettova série zřejmě překrývá Paschenovu Pfundovu sérii.4) Brackettova série
(6. rana série odpovídá oo,
takže při vlnové délce 4¡R souladu experimentem.1) (6.3) Paschenova série
(6. 6