V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Vlnové vlastnosti částic
Někdy užitečný jiný tvar principu neurčitosti. Mohli bychom chtít měřit
energii vyzářenou při atomovém procesu někdy během časového intervalu Ař.27) na
(4.
Pro ilustraci významu vztahu (4.28) poněkud jiný než vztahu (4. Střední doba, jež uplyne mezi excitací
atomu okamžikem vyzáření, 10~8 Energie fotonu tedy neurčitost
AE 1,054 10~34 -
~ 10~8 s
= 1,1 10~26 J
4'4) Obsah „relací neurčitosti“ (4. Takový atom zbavuje přebytku své energie emisí jednoho
nebo více fotonů charakteristického kmitočtu.
At
Odpovídající neurčitost energie je
AE ,
a tedy
AE —
At
neboli
(4. Pozn.
110
.
Vztah (4.26) ukazují, hybnost souřadnice nemohou mít současně přesné, urSté
hodnoty.
Je-li tato energie formě elektromagnetických vln, pak omezená doba, která je
k dispozici, ohraničuje přesnost, níž můžeme určit kmitočet vln.27) . Kvantověmechanícký výsledek (4.28) můžeme uvažovat vyzařování světla
z „excitovaného“ atomu. Předpokládejme,
že nejmenší neurčitost počtu vln, nimiž počítáme vlnovém klubku, jedna vlna.
Realističtější výpočet pozmění (4.28) .28) tvrdí, součin neurčitosti měření energie neurčitosti času,
v němž bylo měření prováděno, roven nebo větší než h4A).26), který popisuje
souvislost neurčitosti dvou fyzikálních veličin, hybnosti souřadnice, jednom témže okamžiku;
relace neurčitosti (4. překl.
Jelikož kmitočet uvažovaných vln rovná jejich počtu, dělenému časovým interva
lem, neurčitost našeho měření kmitočtu
Av .28) ovšem hluboký fyzikální význam: zákon
zachování energie platí kvantové mechanice přesností nejvýše #/Aí, kde časový interval
mezi dvěma měřeními energie
