Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 107 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li tato energie formě elektromagnetických vln, pak omezená doba, která je k dispozici, ohraničuje přesnost, níž můžeme určit kmitočet vln.26), který popisuje souvislost neurčitosti dvou fyzikálních veličin, hybnosti souřadnice, jednom témže okamžiku; relace neurčitosti (4.27) na (4. Kvantověmechanícký výsledek (4.28) tvrdí, součin neurčitosti měření energie neurčitosti času, v němž bylo měření prováděno, roven nebo větší než h4A). Mohli bychom chtít měřit energii vyzářenou při atomovém procesu někdy během časového intervalu Ař. Jelikož kmitočet uvažovaných vln rovná jejich počtu, dělenému časovým interva­ lem, neurčitost našeho měření kmitočtu Av . Střední doba, jež uplyne mezi excitací atomu okamžikem vyzáření, 10~8 Energie fotonu tedy neurčitost AE 1,054 10~34 - ~ 10~8 s = 1,1 10~26 J 4'4) Obsah „relací neurčitosti“ (4. At Odpovídající neurčitost energie je AE , a tedy AE — At neboli (4.27) . Realističtější výpočet pozmění (4.28) poněkud jiný než vztahu (4.26) ukazují, hybnost souřadnice nemohou mít současně přesné, urSté hodnoty. Takový atom zbavuje přebytku své energie emisí jednoho nebo více fotonů charakteristického kmitočtu. Pro ilustraci významu vztahu (4. Vztah (4. 110 . Předpokládejme, že nejmenší neurčitost počtu vln, nimiž počítáme vlnovém klubku, jedna vlna.28) ovšem hluboký fyzikální význam: zákon zachování energie platí kvantové mechanice přesností nejvýše #/Aí, kde časový interval mezi dvěma měřeními energie.28) můžeme uvažovat vyzařování světla z „excitovaného“ atomu.28) . překl.Vlnové vlastnosti částic Někdy užitečný jiný tvar principu neurčitosti. Pozn