Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 101 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Čím užší vlnové klubko, tím větší neurčitost vlnové délky. -------------------n ------------------- O br. Šířka každého klubka zřejmě rovna polovině vlnové délky Xmmodulace. Uvažujme zde vlnová klubka, jež vznikají kombinací Broglieho vln 'F1 cos (cot kx) , ^2 cos [(a) Aco) Ak) . Nejjedno­ dušší případ vzniku vlnových klubek příklad odst.6 Princip neurčitosti Skutečnost, pohybující těleso nutno považovat spíše Broglieho vlnové klubko než lokalizovaný objekt, napovídá existenci zásadní hranice přesnosti, s níž lze měřit jeho částicové vlastnosti.18) }Am .9a ukazuje Broglieho vlnové klubko: částice může být kdekoli uvnitř vlnového klubka. (4. 4. Stejným výpočtem, jakým jsme získali vztah (4. Lze důvodně předpokládat, tato šířka velikosti stejného řádu jako neurčitost polohy klubka, tj.Vlnové vlastnosti částic o energii velikostí téhož řádu jako mřížková konstanta niklového krystalu, avšak vlnová délka automobilu jedoucího rychlostí 100 km/hod asi 1,5 10~38 m, tj. druhého extrému obr. 4. 4. 4.4, kde byly složeny dva vlnové sledy tak, aby utvořila řada klubek jako obr. mnohem menší, než aby mohla projevit. 4. 4. 4. Obr.9 Šířka vlnového klubka mírou neur­ čitostí polohy částice, kterou reprezentuje.9b, zjistí poloha částice snadno, avšak není možné stanovit její vlnovou délku.10. 4.9c dovoluje široké klubko uspokojivé určení vlnové délky, ale kde nyní částice vlastně vyskytuje? Jednoduchá úvaha, založená povaze vlnových klubek, nám umožňuje najít vztah mezi neurčitostí měření polohy částice neurčitostí současného měření její hybnosti; obojí neurčitost vnitřní, objektivní charakteristikou hmoty a není způsobena nedokonalostí pozorovatele nebo vlastnostmi přístroje.11), nyní dostaneme (4. 104 .4.17) ÍPj r ¥ cos (cot kx) cos Aa)t Akx) ; tato funkce vynesena obr. Je-li klubko velmi úzké jako na obr