V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Šířka každého klubka zřejmě rovna polovině
vlnové délky Xmmodulace.9b, zjistí poloha částice snadno, avšak není možné stanovit její vlnovou
délku.
4.9a ukazuje Broglieho vlnové klubko:
částice může být kdekoli uvnitř vlnového klubka. 4.9c dovoluje široké klubko uspokojivé určení
vlnové délky, ale kde nyní částice vlastně vyskytuje?
Jednoduchá úvaha, založená povaze vlnových klubek, nám umožňuje
najít vztah mezi neurčitostí měření polohy částice neurčitostí současného
měření její hybnosti; obojí neurčitost vnitřní, objektivní charakteristikou hmoty
a není způsobena nedokonalostí pozorovatele nebo vlastnostmi přístroje. mnohem menší, než aby mohla projevit. Je-li klubko velmi úzké jako na
obr. Obr. 4.9 Šířka vlnového klubka mírou neur
čitostí polohy částice, kterou reprezentuje. Uvažujme zde vlnová
klubka, jež vznikají kombinací Broglieho vln
'F1 cos (cot kx) ,
^2 cos [(a) Aco) Ak) . 4.4. 4. 4.
104
.
Stejným výpočtem, jakým jsme získali vztah (4.11), nyní dostaneme
(4.6 Princip neurčitosti
Skutečnost, pohybující těleso nutno považovat spíše Broglieho vlnové
klubko než lokalizovaný objekt, napovídá existenci zásadní hranice přesnosti,
s níž lze měřit jeho částicové vlastnosti. Nejjedno
dušší případ vzniku vlnových klubek příklad odst.4, kde byly složeny dva
vlnové sledy tak, aby utvořila řada klubek jako obr. druhého extrému obr.17) ÍPj r
¥ cos (cot kx) cos Aa)t Akx) ;
tato funkce vynesena obr. 4.Vlnové vlastnosti částic
o energii velikostí téhož řádu jako mřížková konstanta niklového krystalu,
avšak vlnová délka automobilu jedoucího rychlostí 100 km/hod asi 1,5 10~38 m,
tj.
-------------------n -------------------
O br. 4.
(4.10.18) }Am . Čím
užší vlnové klubko, tím větší neurčitost
vlnové délky. Lze důvodně předpokládat, tato šířka velikosti
stejného řádu jako neurčitost polohy klubka, tj
