V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Broglieho vlnová
délka atomů He, jejichž rychlost 1,6 103 m/s, činí
k 6,63 10~34 _____ _
mv 6,7.jejich střední kvadratická rychlost
f -
neboť mH
e 6,7 10-27 kg. Procházet zde mohou jen atomy, jejichž
4. Vše můžeme říci je, některých okolností vykazuje
pohybující těleso vlnové vlastnosti jiných případech vykazuje zase vlastnosti
částicové. Které těchto vlastností nejvíce vynikají, závisí velikosti Broglie
ho vlnové délky vzhledem rozměrům daného tělesa: vlnová délka 1,66 elektronu
103
.8. 15), proto bylo zajištění homogennějšího rozdělení rychlostí svazku
použito zařízení, znázorněného obr. Svazek atomů potom dopadal krystal LiF atomy rozptýlené
v daném směru zachycovaly malé komoře. 10-27 1,6 103 m/s
= 0,6 Á
a pozorovaný difrakční obrazec skutečně velmi dobře odpovídal této vlnové délce.5
rychlost taková, dopadnou druhý kotouč přesně okamžiku, kdy jim ces
tě objeví výřez.
Stejně jako případě elektromagnetických vln, nelze vlnové částicové aspekty
pohybujících těles nikdy pozorovat současně, takže nemůžeme stanovit, který
popis „správný“. Výsledný tlak plynu této komůrce
se zjišťoval měřením elektrického odporu zahřívaného kovového proužku; čím
větší tlak plynu, tím větší jsou tepelné ztráty proužku, jelikož odpor kovu roste
s teplotou, odpor tím menší, čím chladnější kovový proužek. 4. Vyletující atomy měly maxwellovské rozdělení rychlostí
(viz kap
