P.
Délka a stoupání drážek těchto hlavní musí splňovat hodnoty předepsané C. Stanov
1.
II./2013
3
a) vyvinout v nábojové komoře prvním tlakoměru průměrný maximální tlak nejméně 1200 bar;
b) vyvinout vývrtu druhém tlakoměru průměrný maximální tlak nejméně 500 bar. Zkušební značkou musí být označeny části nejvíce namáhané při zkoušce:
- každá hlaveň a závěr, tělo závěru nebo důležité části závěrového ústrojí;
- u revolverů a zbraní, jejichž nábojová komora není pevně spojena s vývrtem hlavně: hlaveň, válec, rám nebo
hlaveň, každá nábojová komora a důležité části závěrového ústrojí.
3.
Průměrné maximální tlaky spotřebního střeliva a zkušebního střeliva a také průměrné maximální energie střely
spotřebního střeliva jsou uvedeny v „Tabulkách rozměrů nábojů a nábojových komor“. Zkušební střelivo musí
kromě toho splňovat nerovnosti předepsané C.P.
3.Věstník mimořádné č. Měření kinetické energie namísto měření tlaku
plynů oprávněné v následujících případech:
- objem spalovací komory tak malý, zabudování tlakoměru může ovlivnit normální vývin tlaku;
- třaskavá slož tvoří zároveň hnací náplň: nárůst tlaku v tomto případě tak rychlý, měření tlaku prováděné
klasickým způsobem nemá význam. Postup měření
Kinetická energie střely dána vzorcem:
.
Nárůst kinetické energie vyjádřený vztahem:
2
.
2
v
E ∆
může být dosažen zvýšením rychlosti střely (zvýšením hmotnosti prachové náplně) a/nebo jiným úměrným zvýšením
hmotnosti střely (za podmínky vyloučení vzrůstu ztrát energie třením).I.
2. .
XV-3.
2. Všeobecná poznámka
Zkušenosti při prvním přibližném odhadu ukazují, že, opomeneme-li nejrůznější charakteristiky hoření hnací náplně,
kinetická energie daného náboje vzroste o 10 pokud vyvinutý tlak vzroste o 30 Pro dané střelivo vystřelené
z identických hlavní (stejná délka a stejné stoupání drážek) nárůst kinetické energie střely odpovídá nárůstu vyvinutého
tlaku.I.I. Měření kinetické energie střely u střeliva určeného pro zbraně s drážkovaným vývrtem hlavní
Rozhodnutí přijaté při aplikování odst. Kromě výjimek stanovených C.
4.
Tlaky vyvinuté zkušebním střelivem musí kromě toho vyhovovat nerovnostem předepsaným C.P. Rozměry zkušebních hlavní
Vnitřní rozměry zkušebních hlavní jsou identické s rozměry tlakoměrných hlavní. jsou zbraně s drážkovanými hlavněmi zkoušeny zkušebním střelivem, jehož
průměrný maximální tlak nejméně o 30 vyšší než průměrný maximální tlak přípustný pro spotřební střelivo
určené pro danou zbraň. Zkouška provádí takto:
a) u zbraní určených střelbě spotřebním střelivem, které vyvíjí průměrný maximální tlak 1800 bar nebo více,
střelbou nejméně dvěma zkušebními náboji;
b) u zbraní určených střelbě spotřebním střelivem, které vyvíjí průměrný maximální tlak nižší než 1800 bar,
střelbou nejméně jedním zkušebním nábojem;
c) u pistolí, bez ohledu výši tlaku spotřebního střeliva střelbou nejméně dvěma zkušebními náboji;
d) u revolverů a zbraní, jejichž vývrt hlavně není pevně spojen s nábojovou komorou, bez ohledu výši tlaku
spotřebního střeliva, střelbou nejméně jedním zkušebním nábojem z každé nábojové komory;
e) zbraní, jejichž kinetická energie střely spotřebního střeliva uvedená „Tabulkách rozměrů nábojů
a nábojových komor“, střelbou nejméně dvěma zkušebními náboji;
f) u zbraní s více hlavněmi střelbou z každé hlavně takovým počtem zkušebních nábojů, jak uvedeno výše.
V „Tabulkách rozměrů nábojů a komor“ jsou tyto typy střeliva rozlišeny udáním jejich energie v joulech (J) u ústí
a místa s uvedeným maximálním tlakem.P.
3.I. čl. Podmínky shora uvedené pro obě zkoušky mohou být provedeny:
- buď odděleně dvěma různými náboji,
- nebo dvěma stejnými náboji odpovídajícími současně podmínkám i b).
V případě, kdy bere v úvahu kinetická energie střely, musí být kinetická energie střely zkušebního střeliva nejméně
o 10 vyšší než průměrná maximální energie přípustná pro střelu spotřebního střeliva. Ověřování zbraní s drážkovanými hlavněmi
1. Zkušební značkou musí být označeny části nejvíce namáhané při zkoušce:
- každá hlaveň a závěr, tělo závěru nebo důležité části uzamykacího ústrojí
