jsou zbraně s drážkovanými hlavněmi zkoušeny zkušebním střelivem, jehož
průměrný maximální tlak nejméně o 30 vyšší než průměrný maximální tlak přípustný pro spotřební střelivo
určené pro danou zbraň.I.Věstník mimořádné č.I.
3.P.
2
v
E ∆
může být dosažen zvýšením rychlosti střely (zvýšením hmotnosti prachové náplně) a/nebo jiným úměrným zvýšením
hmotnosti střely (za podmínky vyloučení vzrůstu ztrát energie třením).
V případě, kdy bere v úvahu kinetická energie střely, musí být kinetická energie střely zkušebního střeliva nejméně
o 10 vyšší než průměrná maximální energie přípustná pro střelu spotřebního střeliva. Stanov
1.
4.
3.
Nárůst kinetické energie vyjádřený vztahem:
2
. čl. Podmínky shora uvedené pro obě zkoušky mohou být provedeny:
- buď odděleně dvěma různými náboji,
- nebo dvěma stejnými náboji odpovídajícími současně podmínkám i b). Zkušební značkou musí být označeny části nejvíce namáhané při zkoušce:
- každá hlaveň a závěr, tělo závěru nebo důležité části závěrového ústrojí;
- u revolverů a zbraní, jejichž nábojová komora není pevně spojena s vývrtem hlavně: hlaveň, válec, rám nebo
hlaveň, každá nábojová komora a důležité části závěrového ústrojí.
2.P.
2.P.
3.
Průměrné maximální tlaky spotřebního střeliva a zkušebního střeliva a také průměrné maximální energie střely
spotřebního střeliva jsou uvedeny v „Tabulkách rozměrů nábojů a nábojových komor“./2013
3
a) vyvinout v nábojové komoře prvním tlakoměru průměrný maximální tlak nejméně 1200 bar;
b) vyvinout vývrtu druhém tlakoměru průměrný maximální tlak nejméně 500 bar. Zkouška provádí takto:
a) u zbraní určených střelbě spotřebním střelivem, které vyvíjí průměrný maximální tlak 1800 bar nebo více,
střelbou nejméně dvěma zkušebními náboji;
b) u zbraní určených střelbě spotřebním střelivem, které vyvíjí průměrný maximální tlak nižší než 1800 bar,
střelbou nejméně jedním zkušebním nábojem;
c) u pistolí, bez ohledu výši tlaku spotřebního střeliva střelbou nejméně dvěma zkušebními náboji;
d) u revolverů a zbraní, jejichž vývrt hlavně není pevně spojen s nábojovou komorou, bez ohledu výši tlaku
spotřebního střeliva, střelbou nejméně jedním zkušebním nábojem z každé nábojové komory;
e) zbraní, jejichž kinetická energie střely spotřebního střeliva uvedená „Tabulkách rozměrů nábojů
a nábojových komor“, střelbou nejméně dvěma zkušebními náboji;
f) u zbraní s více hlavněmi střelbou z každé hlavně takovým počtem zkušebních nábojů, jak uvedeno výše.
V „Tabulkách rozměrů nábojů a komor“ jsou tyto typy střeliva rozlišeny udáním jejich energie v joulech (J) u ústí
a místa s uvedeným maximálním tlakem. Měření kinetické energie střely u střeliva určeného pro zbraně s drážkovaným vývrtem hlavní
Rozhodnutí přijaté při aplikování odst. Zkušební střelivo musí
kromě toho splňovat nerovnosti předepsané C.
Tlaky vyvinuté zkušebním střelivem musí kromě toho vyhovovat nerovnostem předepsaným C. Ověřování zbraní s drážkovanými hlavněmi
1.I. . Měření kinetické energie namísto měření tlaku
plynů oprávněné v následujících případech:
- objem spalovací komory tak malý, zabudování tlakoměru může ovlivnit normální vývin tlaku;
- třaskavá slož tvoří zároveň hnací náplň: nárůst tlaku v tomto případě tak rychlý, měření tlaku prováděné
klasickým způsobem nemá význam. Rozměry zkušebních hlavní
Vnitřní rozměry zkušebních hlavní jsou identické s rozměry tlakoměrných hlavní.
Délka a stoupání drážek těchto hlavní musí splňovat hodnoty předepsané C. Všeobecná poznámka
Zkušenosti při prvním přibližném odhadu ukazují, že, opomeneme-li nejrůznější charakteristiky hoření hnací náplně,
kinetická energie daného náboje vzroste o 10 pokud vyvinutý tlak vzroste o 30 Pro dané střelivo vystřelené
z identických hlavní (stejná délka a stejné stoupání drážek) nárůst kinetické energie střely odpovídá nárůstu vyvinutého
tlaku. Kromě výjimek stanovených C. Postup měření
Kinetická energie střely dána vzorcem:
.
II.I.
XV-3. Zkušební značkou musí být označeny části nejvíce namáhané při zkoušce:
- každá hlaveň a závěr, tělo závěru nebo důležité části uzamykacího ústrojí.P
