Doufám, že se tato publikace1 stane inspirací pro všechny ty, kteří
se podílejí na zajišťování bezpečnosti výrobků určených pro spotřebitele,
ať už se jedná o orgány veřejné správy, regulační orgány
nebo obchodníky. Pouze posílením naší spolupráce a zvýšením
našeho zapojení můžeme zajistit bezpečnost výrobků uváděných
na světové trhy a ochranu zdraví a bezpečnosti evropských spotřebitelů.
3. Jiné členské státy mají jednotnou organi-
zaci pro veškerou právní úpravu týkající výrobků určených pro
spotřebitele často i pro ostatní legislativu). V některých z nich dozor nad trhem
centrálně organizován, zatímco ostatních decentralizován
a funguje regionální nebo místní úrovni.1 Úvod
Orgány dozoru nad trhem musí být organizovány vybaveny
tak, aby mohly plnit povinnosti a požadavky, o kterých hovoří
v Kapitole Právní rámec bohužel nestanovuje, jakým způso-
bem mají členské státy implementovat směrnice nebo jakým způso-
bem měla legislativa být vymáhána.
V důsledku toho neexistuje jednotný organizační model, který by
zohledňoval všechny jednotlivé požadavky členských států, a proto
se způsoby organizace a provádění dozoru nad trhem mezi člen-
skými státy značně liší.43
sborníky technické harmonizace 2010
ČÁST B – ŘÍZENÍ ČINNOSTÍ DOZORU NAD TRHEM
3 ČINNOSTI DOZORU NAD TRHEM –
ORGANIZACE A STRUKTURA
3. O vertikální organiza-
ci dozoru nad trhem lze hovořit v případě, kdy dozor nad trhem
organizován pro každou jednotlivou směrnici (skupinu směrnic),
a většinou působnosti ministerstva odpovědného imple-
mentaci určité směrnice.2 Infrastruktura činností dozoru nad trhem
Provádění dozoru nad trhem vyžaduje zvláštní činnosti, znalosti
a odpovědnosti, které jsou většinou totožné pro všechny organiza-
.
Princip subsidiarity umožňuje členským státům organizovat dozor
nad trhem způsobem, který vyhovuje jejich specifické kulturní a po-
litické situaci stejně jako právnímu systému. Kromě toho současná
organizační struktura většině členských států také odráží historic-
ký vývoj jejich organizace prosazování práva. Členské státy mohou zvo-
lit způsob, jakým budou plnit požadavky uvedené Smlouvách,
protože dozor nad trhem spadá odpovědnosti jednotlivých stá-
tů a pod princip subsidiarity. V řadě členských států
se organizace dozoru nad trhem často přizpůsobila rostoucím poža-
davkům, změnám prostředí nebo různým politickým podmínkám
