Doufám, že se tato publikace1 stane inspirací pro všechny ty, kteří
se podílejí na zajišťování bezpečnosti výrobků určených pro spotřebitele,
ať už se jedná o orgány veřejné správy, regulační orgány
nebo obchodníky. Pouze posílením naší spolupráce a zvýšením
našeho zapojení můžeme zajistit bezpečnost výrobků uváděných
na světové trhy a ochranu zdraví a bezpečnosti evropských spotřebitelů.
Dialog těmito organizacemi vyžaduje koordinaci strany or-
gánů dozoru nad trhem s cílem ochránit zainteresované subjekty
před tím, aby získaly roztříštěný pohled organizaci dozoru nad
trhem. Toto není v souladu s výrobními možnostmi ve
třetích zemích. Tyto povin-
nosti hlavně zaměřují výrobky:
Postup RAPEX podle GPSD ukládá členským státům informovat••
o výrobcích, které představují vážné riziko pro spotřebitele.
11.
Nedostatečná koordinace ukáže některé rozdíly přístupu••
členských států k hospodářským subjektům uvádějícím výrobky
na různé trhy.4 pojednává o přístupech k dozoru nad trhem, včetně
volby mezi vymáháním nebo pomocí při zajištění dosažení shody. Proto
je rovněž nezbytná koordinace požadavků zajištění příslušných
zdrojů. Některá z výše uvedených činností
se přesouvá mezi členské státy nebo z kontroly trhu kontrole
na hranicích; lze představit, vstupní body a dovozci nejsou
rozloženy přiměřeně proporcionálně členských státech.
Snaha pomoci může zahrnovat kontroly výrobních linek a systé-
mů řízení výroby.
.sborníky technické harmonizace 2010
195
v jiném členském státě nebo prostřednictvím jiného vstupního
místa.2 Výměna informací
Právní předpisy obsahují ustanovení, která zavazují členské stá-
ty k výměně informací souvisejících s dozorem trhu.
Směrnice Nového přístupu popisují principy ochranné doložky,••
které zavazují členské státy, informovat o přijetí opatřeních pro-
ti nějakému výrobku.
Kapitola 3.
Kromě toho mnoho obchodních partnerů registruje evrop-
ských organizacích zainteresovaných subjektů (viz Příloha G). Pravděpodobné je, takové kontroly výrobních
možností třetích zemích jsou prováděny účinněji spíše v rámci
spolupráce mezi orgány, než velkým počtem jednotlivých člen-
ských států.
Je třeba mít paměti, takováto spolupráce vyžaduje více než
koordinaci samotných činností
