Doufám, že se tato publikace1 stane inspirací pro všechny ty, kteří
se podílejí na zajišťování bezpečnosti výrobků určených pro spotřebitele,
ať už se jedná o orgány veřejné správy, regulační orgány
nebo obchodníky. Pouze posílením naší spolupráce a zvýšením
našeho zapojení můžeme zajistit bezpečnost výrobků uváděných
na světové trhy a ochranu zdraví a bezpečnosti evropských spotřebitelů.
1. Pro orgán
může být složité vyvrátit, pokud trhu nenajde další takovýto
nevyhovující výrobek.
Pokud dojde k odhalení nedostatku, zkontaktuje orgán výrobce za
účelem vyřešení případu.7 Balení a označování odebraných vzorků
Po odebrání a zaevidování měly být vzorky odeslány labo-
ratoře.135
sborníky technické harmonizace 2010
Mnoho orgánů dozoru nad trhem odebírá každého výrobku
pouze jeden vzorek. Riziko u tohoto postupu spočívá v tom, že
výrobce může tvrdit, testovaný výrobek byl „jeden z milionu“,
u nějž došlo k nedodržení bezpečnostních požadavků. jednodušší a pro výrobce méně nákladné. Doporučuje používat normovaný
a uznávaný systém identifikace.
K identifikaci lze využít následujících informací:
iniciály inspektora,••
datum nákupu/odběru vzorku,••
iniciály konkrétního hospodářského subjektu,••
pořadí odebíraného vzorku,••
číslo případu.
Za osvědčený postup považuje uschovat doklad o zaplacení jako
důkaz o tom, orgán daném místě odebral vzorek výrobku. znamená, v systému
správy dokumentů jsou otevřeny jednotlivé složky a do systému
kontrolního orgánu jsou zaneseny všechny další údaje.
7.
V některých (vzácných) případech počet vzorků stanoven přísluš-
nou směrnicí normou. V této fázi důležité označit pečlivě všechny výrobky tak,
aby pak bylo možné snadno přiřadit výsledky zkoušek správným
výrobkům.
Vzorky musí být odebrání evidovány. Pro každý
výrobek měly být evidovány nejméně tři (digitální) fotografie
zobrazující výrobek, jeho označení a obal.••
. velmi důležité, aby výrobky zaslané zkušebních
zařízení laboratoří bylo možno správně identifikovat vysto-
povat všech fázích šetření. Nicméně v praxi tento problém není vnímán
jako příliš velký, protože inspektoři pracovníci laboratoří mohou
většinou základě druhu nedostatku určit, zda šlo o koncepční
chybu, nebo ojedinělou chybu vzniklou během výroby. Platí například pro zapalovače s dět-
skou pojistkou (EN 13869) a zábavnou pyrotechniku (EN 14035)
