... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
VIM,
a může být tedy také kalibraci zpravidla považován. podstatě
se jedná klasické porovnání odpovídajícím etalonem (standar-
dem) měření. konvenčně pravá hodnota. Etalon (standard) měření ztělesňuje nebo jinak po-
skytuje známou hodnotu měřené veličiny XS
.
Výše zmíněná kombinace chyb δXP
se může skládat například
z následujících chyb neznámé chyby etalonu (standardu) způso-
bené driftem, neznámé chyby etalonu (standardu) důsledku jeho
citlivosti podmínky vnějšího prostředí, neznámé chyby důsled-
ku nedokonalého spojení měřidla měřeným subjektem (projevují
se zde vlivy teplotních změn, změn tlaku atd.) neposlední řadě
neznámou chybou čtení nebo digitálního rozlišení.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
58
V podstatě říci, takový zkušební postup používaný při ově-
řování splňuje definici kalibrace tak, jak uvedena např.
. Tento pojem vztahuje
zejména případy, kdy měřidlo porovnáváno referenčním
etalonem (standardem).
Očekávaná chyba pak značena E(∆X). Chyba měřidla pak
definována jako rozdíl indikace měřidla přístroje pravé hodnoty
odpovídající vstupní veličiny. jejím základě mož-
no stanovit odpovídající rozšířenou nejistotu která vyjádřena
jako:
U u(∆x),
kde
k koeficient rozšíření,
u (∆x) celková kombinovaná nejistota měření. Přitom třeba uvědomit, pra-
vá hodnota nemůže být stanovena tedy praxi zpravidla
používá tzv. Chybu měřidla můžeme vyjádřit násle-
dujícím vztahem:
∆X XINDX
– XS
– δXCS
– δXP
,
kde
XINDX
je hodnota měřené veličiny indikovaná zkoušeným přístro-
jem,
XS
je konvenčně pravá hodnota měřené veličiny,
δXCS
je neznámá chyba etalonu (standardu) důsledku nedoko-
nalé kalibrace etalonu (standardu) samotného,
δXP
je kombinací všech ostatních neznámých chyb způsobených
různými dalšími nedokonalostmi spojenými postupem mě-
ření měřidlem
