ÚNMZ: Nejistoty, přesnost, správnost měření ...

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...

Vydal: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Autor: Úrad pro normalizaci a měření

Strana 58 z 69

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
podstatě se jedná klasické porovnání odpovídajícím etalonem (standar- dem) měření. konvenčně pravá hodnota. VIM, a může být tedy také kalibraci zpravidla považován. Tento pojem vztahuje zejména případy, kdy měřidlo porovnáváno referenčním etalonem (standardem).) neposlední řadě neznámou chybou čtení nebo digitálního rozlišení. Etalon (standard) měření ztělesňuje nebo jinak po- skytuje známou hodnotu měřené veličiny XS . Očekávaná chyba pak značena E(∆X). Výše zmíněná kombinace chyb δXP se může skládat například z následujících chyb neznámé chyby etalonu (standardu) způso- bené driftem, neznámé chyby etalonu (standardu) důsledku jeho citlivosti podmínky vnějšího prostředí, neznámé chyby důsled- ku nedokonalého spojení měřidla měřeným subjektem (projevují se zde vlivy teplotních změn, změn tlaku atd.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005 58 V podstatě říci, takový zkušební postup používaný při ově- řování splňuje definici kalibrace tak, jak uvedena např. jejím základě mož- no stanovit odpovídající rozšířenou nejistotu která vyjádřena jako: U u(∆x), kde k koeficient rozšíření, u (∆x) celková kombinovaná nejistota měření. . Přitom třeba uvědomit, pra- vá hodnota nemůže být stanovena tedy praxi zpravidla používá tzv. Chyba měřidla pak definována jako rozdíl indikace měřidla přístroje pravé hodnoty odpovídající vstupní veličiny. Chybu měřidla můžeme vyjádřit násle- dujícím vztahem: ∆X XINDX – XS – δXCS – δXP , kde XINDX je hodnota měřené veličiny indikovaná zkoušeným přístro- jem, XS je konvenčně pravá hodnota měřené veličiny, δXCS je neznámá chyba etalonu (standardu) důsledku nedoko- nalé kalibrace etalonu (standardu) samotného, δXP je kombinací všech ostatních neznámých chyb způsobených různými dalšími nedokonalostmi spojenými postupem mě- ření měřidlem