... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
Nakonec každý může internetu přesvědčit, jak nejednot-
ný přístup výkladu této problematiky, nejenom ČR. konvenčně pravou hodnotou. hovorové češtině tom,
jak čeština používána, slovo „přesnost“ naprosto jiný význam
než ten, který uveden termínu „přesnost“ výše. Skutečnost je
taková, kvalitě měřidla neříká nic pravdivost. Jenže věda ně-
čem jiném. správnosti musíme znát pra-
vou hodnotu, abychom mohli mluvit chybě. hodin ráno, přijít „správně šest“, ale říkáme, že
má přijít „přesně šest“ žádném případě nepočítáme tím,
. Neříkáme
totiž, pokud někom chceme, aby někam přišel pokud možno
např.
Správnost vztahuje vždy vztahu jednotlivého měření
k pravé hodnotě veličiny (měření). Hlavním smyslem vědy objevovat nové skutečnosti. znamená, tvrzení, správnost neříká
nic např. zajímavé, chyba
měření nemá žádný význam pohledu diskuse prvotních expe-
rimentálních výsledcích měření., ale celkovou chybu prostě tomto případě neznáme.
Chyba měření rozdíl mezi hodnotou měření pravou hod-
notou popř. Kryje totiž
s obsahem, který výše přiřazujeme termínu „správnost“. Samozřejmě známe různé systematické chyby, které
se projevují, opakovaným měřením můžeme stanovit statistickou
chybu atd.
A jsou-li objevené skutečnosti skutečně nové, pak zpravidla pra-
vou hodnotu veličiny předem neznáme. Výše jsme však ukázali, správnost zahrnuje facto
přesnost pravdivost. druhé straně
měřidlo může být skutečně velmi kvalitní, přitom výsledky jeho
měření mohou být velmi vzdáleny pravé hodnotě (je třeba zavést
korekci). Pokud hodiny odvozující čas
z polohy slunce odbijí hodin okamžiku, kdy slunce nadhlav-
níku, pak říkáme, hodiny jdou správně (je ale fakt, češtině
je zvykem této souvislosti používat hovorové řeči spíše slůvko
přesně). Bývá často tvrze-
no, správnost vztahuje měření neříká nic např. kvalitě měřidla, není tak docela pravdivé.
Přesnost souvisí opakovatelností měření jejímu vyhodnoce-
ní nepotřebujeme vůbec znát pravou hodnotu měření.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
32
Pokusme tedy závěrečné shrnutí této důležité problemati-
ky. tak není možno disku-
tovat chybě.
Na závěr pouze jedna poznámka. kvalitě
měřidla. Nelze smysluplně hovořit správnosti měření, pokud není
pravá hodnota měření známa nebo poznatelná
